Naproti tomu u stromů

s většími semeny je úspěch přežití nesrovnatelně větší.
Klíčící žalud hledá nejprve v půdě bezpečné ukotvení a vyvíjí výkonný kořen dříve , než na povrchu vstoupí do soutěže s jinými rostlinami. Když je v podzemí dobře vyvinut, snáší v nadzemních částech proměnnost ekologických podmínek značně lépe. Po mnoho let „roste směrem dolů a buduje kořenový systém, zatímco jeho nadzemní výhonek vypadá ještě poměrně slabý a malý.
Klíčení žaludů a bukvic nezáleží na tom , zda ke klíčení dochází na pasekách či na zastíněných místech. Jejich potřeba světla je mnohem menší než u vrb nebo topolů, které klíčí výlučně na světle.