ALOE STROMOVITÁ

Aloe arborescens Mill.
Patří do čeledi Liliaceae. Původem je z Natalu. Ve světě je dnes známých 400 druhů.
Listy tohoto druhu se používají v lidovém lékařství. Listy jsou úzké, tučné, na okraji
ostnaté. Květy jsou oranžově červené. Aloe v bytových podmínkách zpravidla nekvete.
V létě umisťujeme rostliny na plném světle. Mohou být přechodně umístěny i na balkóně
nebo venku na zahradě. V zimě oproti ostatním sukulentům můžeme rostliny více zalévat,
i když dobře přezimují i za omezené zálivky. Rostliny přesazujeme každoročně na jaře.
Pokud pěstujeme Aloe arborescens jako léčivou rostlinu na řez listů, seřízneme hlavní
výhon asi 10 cm nad zemí. Rostlina rychle vyrazí postranní výhony a vytváří dostatek
listů k řezu. Jako zeminu používáme směs pařeništni zeminy, drnovky a písku v poměru
2:1:1. Optimální půdní reakce je 6,5—7,5 pH. Zálivka během léta úměrná, v zimě omezená,
přizpůsobená teplotám místnosti. Od března do srpna přihnojujeme rostliny jednou za
dva týdny některým plným hnojivem v zálivce o koncentraci 0,1 %.
Rozmnožuje se postranními odnožemi, které rychle zakoření. Po uříznutí necháme
řízky několik hodin zaschnout. Můžeme je zakořeňovat ve vodě nebo ve směsi písku
a rašeliny v poměru 1:1. Hydroponické pěstování je vhodné.
ALOE TYGROVANÁ
Aloe v a r i e g a t a L.
Patří do čeledi Liliaceae. Původem je z jižní Afriky. Ve světě je dnes známých 400 druhů.
Jako hrnkové rostliny se pěstuje celá řada druhů, hlavně ve sbírkách milovníků kaktusů
a sukulentních rostlin. Aloe tygrovaná se u nás také nazývá sokoli pero. Listy jsou tuhé,
šedozelené, trojboké, krásně bělavě stříkané. Vytvářejí sbíhající se spirálu. Květy jsou
růžově červené.
Pravidelně kvete i pěstovaná v místnostech. Hlavní období kveteni je leden—únor.
Po odkvětu květenství ihned vylomíme, aby se rostliny nevysilovaly. Pokud však chceme
pěstovat aloe ze semene, můžeme květy nechat odkvést a nechat vyvinout plody, které
u nás dozrávají. V létě umisťujeme rostliny na světlé místo, pokud možno tak, aby na ně
slunce nepražilo celý den. Nejlépe se jí daří ve stínu jiných květin. Můžeme je i umístit
na chráněném místě na zahradě. V zimě ponecháme rostliny rovněž na světle. Nejlépe
přezimuji při teplotách 8—10 °C. Mladé rostliny se přesazují každoročně, starší jednou
za dva až tři roky. Jako zemina se používá směs výživné pařeništni země, drnovky a pisku
v poměru 2:1:1 s přidáním drobných úlomků cihel. Zálivka je během léta hojná, v zimě
omezená. Zalévat musíme opatrně, aby se voda nedostala do masitých listů, a to zvláště
v zimním období, protože pak rostliny vyhnívají. Během léta přihnojujeme rostliny každých
14 dní některým plným hnojivem.
Rozmnožuje se postranními odnožemi, které můžeme odlamovat během celého roku.
Nechá se množit i semenem, ale semenáčky pomalu rostou. Množí se také zakořeňováním
jednotlivých listů. V zahraničí se pěstuje i jako léčivá rostlina.