Květiny

SLEZINÍK
A s p I e n i u m n i d u s L.
Patří do čeledi Aspleniaceae. Původem je z Austrálie. Ve světě je dnes známých asi
700 druhů. Sleziník je kapradina, která roste v domovině epifyticky na kůře stromů.
Rostliny v bytových podmínkách dorůstají často až do výšky 100 cm. Listy vytvářejí
růžici nálevkovitého tvaru. V přírodě jsou až 1 metr dlouhé a 20 cm široké.
Rostliny se v interiéru pěstují především pro zajímavý vzhled této kapradiny. V létě
se umisťují na světlém místě, chráněném před přímými slunečními paprsky, hlavně
během poledne. V zimě vyžadují minimální teploty 16 °C Je to jedna z kapradin, která
snáší poměrně dobře ústřední topení. Rostliny se přesazuji jednou za dva až tři roky
do směsi drnovky, hrubé listovky, rašeliny a písku v poměru 1:2:1:1. Během léta přihnojujeme
rostliny každé 2 týdny některým plným hnojivem bez obsahu vápna v zálivce
v koncentraci 0,05 %. Optimální půdní reakce je 5,5—6,5 pH. Zaléváme měkkou vodou
bez vápna, během celého roku úměrně teplotě místnosti. Voda by měla být tak teplá jako je
teplota místnosti. Kořenový bal nesmí nikdy vyschnout.
Rozmnožuje se výsevem výtrusů na jaře nebo na podzim. Při nízké vzdušné vlhkosti
je často napadán puklicí. Je proto potřeba čas od času prohlédnout listy a puklice odstranit.
Sleziník je také vhodný pro výsadbu do větších květinových vitrín. U nás se v obchodech
objevuje jen ojediněle.


AUKUBA JAPONSKÁ
A u c u b a j a p o n i c a Thumb.
Patři do čeledi Cornaceae. Původem je z Japonska. Ve světě jsou dnes známy 3 druhy.
Jako hrnkové rostliny se často pěstují četné odrůdy, lišící se především tvarem a barvou
listů. Listy |sou stálezelené, lesklé, buď celé zelené nebo žlutě a bíle panašované.
Rostliny se v interiéru pěstují především právě pro nenáročné požadavky na ošetřování
i umístění v interiéru. V létě je můžeme umístit i na zahradě, na balkóně nebo terasách
na plném slunci. Aukuba dobře roste v každé místnosti a snáší i stinná zákoutí. V zimě
ji umisťujeme i v chladných místnostech, kde nemrzne. Snáší však dobře i vysoké teploty
místností s ústředním topením. Při nedostatku světla se však za příliš vysokých teplot
vytahují letorosty. Potom je nutné na jaře větvičky více seříznout. Mladé rostliny se
přesazují každoročně na jaře. Starší jednou za 2—3 roky. Při přesazování se vždy seříznou
podle potřeby, aby vytvořily pěkné košaté keře. Jako zemina se používá směs výživné
ornice, listovky, rašeliny a písku v poměru 2:2:1:1. Optimální půdní reakce je 6,5 pH.
Zálivka je v létě velmi vydatná, v zimě omezená. Pouze při pěstováni v místnostech
s ústředním topením se musí více zalévat.
Rozmnožuje se řízky nejlépe na podzim. Hydroponické pěstování je vhodné. Nároky
na světlo 600 luxů. Dříve se používala často k dekoraci výloh v prodejnách masa a patřila
mezi takzvanou řeznickou flóru. V některých oblastech Slovenska se nechá pěstovat
i venku. Přes zimu se však musejí rostliny chránit vhodnou přikrývkou.
AZALKA
A z a I e a i n d i c a Ait. (Rhododendron simsii Planch.)
Patří do čeledi Ericaceae. Původem je z Japonska a Číny. Ve světě je dnes známých
asi 1 000 druhů. Jako hrnkové rostliny se dnes pěstuje velké množství kultivarů lišících
se tvarem a barvou květů, raností a dalšími vlastnostmi. V Československu byla vyšlechtěna
celá řada původních odrůd. Azalky jsou stálezelené malé keříky se srstnatými, podlouhle
elipsovitými listy. Období kvetení je podle způsobu pěstování obvykle od prosince do
dubna.
Kvetoucí azalku umístíme v chladnější místnosti u okna. Zaléváme pravidelně, aby
nepřeschl kořenový bal. Taková azalka je ztracená. Shodí listy a květy a uschne. Koncem
května až začátkem června se přenesou rostliny do zahrady do polostínu a zapustí se
i s květináčem do země, kde se pravidelně zalévají. V září před příchodem mrazíků je
přeneseme zpět do chladnější místnosti. Azalky nesnášejí vápno. Proto musíme zalévat
měkkou vodou. Rostliny se přesazují na jaře po odkvětu jednou za dva až tři roky. Jako
zemina se používá směs rašeliny, vřesovky a písku v poměru 1:3:1. Při přesazování
nezkracujeme kořeny, nesmíme ani porušit kořenový bal. Většina odrůd vyžaduje tvarování.
Azalky řežeme po odkvětu.
V dřívějších dobách patřily azalky mezi nejoblíbenější květiny. V dnešních panelových
domech se jim však nedaří, tak ustupují jiným druhům hrnkových květin především
ozdobných listem.