BRAMBOŘÍK,RAJČENKA,ŠÁCHOR STŘÍDAVOLISTÝ

C y c I a m e n p e r s i c u m Mill.
Patří do čeledi Primulaceae. Původem je ze Středozemí. Ve světě je dnes známých asi
25 druhů. Jako hrnkové rostliny se pěstuje celá řada kultivarů, lišících se především barvou,
tvarem a velikostí květů. Listy jsou dlouze řapíkaté a mají srdčitě okrouhlou čepel. Velikost
i kresba a barva listů jsou odrůdovým znakem. Květy jsou pětičetné, na dlouhých stopkách,
různě zbarvené. Hlavní období kvetení je od prosince do dubna.
Kvetoucí rostliny umístíme v místnosti blízko okna. Nesmíme je nikdy nechat přeschnout.
Do bytu je lépe si každoročně opatřit novou rostlinu, ale nechají se pěstovat
i řadu let. Zálivka je v době kvetení bohatá. Vodu naléváme do misky pod květináčem.
Hodinu po zálivce je nutno vodu vylít. Zásadně nezaléváme do středu rostliny, protože
potom vyhnívají poupata. Od začátku tvorby poupat přihnojujeme rostliny každý týden
některým plným hnojivem bez obsahu vápníku. Po odkvětu postupně omezujeme zálivku,
aby rostliny shodily listy. Potom je necháme v zemině i s květináčem 2—3 měsíce
v chladné místnosti nebo ve sklepě odpočinout (bez zálivky). Pak hlízy přesadíme do
čerstvé zeminy a pravidelně zaléváme. Jako zeminu používáme směs listovky, vřesovky
a písku v poměru 2:2:1.

Cyphomandra b a ta c ea e (Cav.) Seudtu.
Patři do čeledi Solanaceae. Původem je z Jižní Ameriky. Listy jsou dlouze řapíkaté se
srdčitě vejčitými čepelemi. Květenství je hroznovité, vlastni květy jsou bílé. Plody jsou
vejčité, zralé jsou žluté nebo červené. Na evropských trzích se objevují hlavně v zimních
a jarních měsících od prosince do dubna, dovezené z Brazílie, Keni a dalších států.
Jednotlivé plody váži v průměru 75—80 g. 100 g plodu má hodnotu 50 kalorií (209 kJ)
a obsahuje 1,5 g bílkovin, 9 g uhlohydrátů, 150 mezinár. jednotek vitaminu C a 50 mg
vápníku. Plody se upravují čerstvé, tak, že se odstraní slupka, nebo se rozpůlí a vybírají
lžičkou. Používají se také k přípravě salátů.
V interiéru se rajčenka pěstuje jako okrasná, ale i užitková rostlina, jejíž plody se
konzumuji jako rajčata. V létě umisťujeme rostliny v místnostech na plném světle. Mohou
však být i na balkónech nebo lodžiích. V zimě přezimujeme rostliny v chladnějších místnostech
blízko okna. Listy během zimy neopadávají. Mladé rostliny se přesazují každoročně,
starší podle potřeby jednou za dva až tři roky do směsi pařeništní zeminy, rašeliny
a písku v poměru 3:1:1. Zálivka je během léta vydatná, v zimě omezená, přizpůsobená
teplotě místnosti.
Rozmnožuje se hlavně řízky na jaře. Dá se však dobře rozmnožovat i semenem. Během
plné vegetace od března do srpna přihnojujeme rostliny každých 14 dní některým plným
hnojivem nejlépe v zálivce. Rostliny můžeme pěstovat ve tvaru rozvětveného keře nebo
je vyvést na různě vysoké kminky. Tam, kde máme v bytě balkón nebo lodžii, je to ideální
rostlina, která nám přináší mnoho radosti i užitku.


C y p e r u s alternifolius L.
Patří do čeledi Cyperaceae. Původem je z Madagaskaru, kde roste na březích vod.
Ve světě je známých asi 600 druhů, z nichž se asi pět pěstuje jako hrnkové květiny.
Rostliny v bytových podmínkách dorůstají do výšky 50—100 cm. Dlouhý stonek, na jehož
vrcholu vyrůstá přeslen dlouhých úzkých listů, připomíná svým vzhledem paraplíčko.
Šáchor je nenáročný, roste v každé místnosti na světle. Snáší i přímé sluneční paprsky,
ale potom ztrácí živou zelenou barvu. V zimě nejlépe snáší teplotu 16—18 °C, dobře
však snáší i vysoké teploty ústředního topení. Rostliny se přesazují jen když zcela
zaplní květináč, do bohaté humósní zeminy. Nejlépe se osvědčila směs kompostu, rašeliny
a písku v poměru 4:1:1. Při přesazování se rostliny mohou rozdělit. Zaléváme je během
celého roku vydatně. V misce pod květináčem musí být stále voda. Dokonce rostliny
mohou během celého roku stát ve vodě. Je vhodnou rostlinou i pro hydroponické
pěstování. Každých 14 dní přihnojujeme rostliny některým plným hnojivem.
Cyperus se množí semenem, dělením rostlin a zakořeňováním listových růžic. Jako
hrnkové rostliny se ještě pěstují druhy: C. diffusus, který má listy o hodné širší, než druh
C. alternifolius, dorůstá do výšky 70—90 cm, C. gracilis, drobný trávovitý druh, který
dorůstá do výšky 40 cm, C. haspan — asi 50 cm vysoký se zajímavými listy a květy.
C. papyrus dorůstá do výšky až 300 cm. Je to šáchor, z kterého staří Egypťané vyráběli
první papyrusové svitky. Roste na březích Nilu, kde dorůstá do výšky 300—500 cm.
Má trojhranné lodyhy — stébla, květy jsou bez okvětí sestavené do okolíku.