ECHINOKAKTUS,KAKTUS ŠEVCOVSKÝ,EPISCIE MĚDĚNĚ ČERVENÁ
Echinocactus g r u s o n i i Hildm.
Patři do čeledi Cactaceae. Původem je z Mexika. Ve světě je dnes známých asi 10 druhů
Rostliny v bytových podmínkách dosahuji průměru až 80 cm Ostny jsou krásné žlutě
zbarveny a až 3 cm dlouhé. Květy jsou zvonkovité a také žluté. Jsou dlouhé 6 cm a mají
asi 5 cm v průměru. Plody vytvářejí asi 2 cm dlouhé.
Při pěstování v místnostech však téměř nekvete a když, tak jen velmi velké a staré
exempláře V létě se rostliny pěstují na světlém slunném místě u okna, nebo v různých
skleníčcích, určených pro pěstování kaktusů. V zimě rostliny umisťujeme v místnostech
na světle s teplotou 10—12 °C. Během léta vyžadují dostatečnou zálivku, o mnoho
větši, než jiné druhy kaktusů. Mladé rostliny se přesazují každý rok na jaře. Starší a velké
rostliny jednou za dva až tři roky do směsi pařeništni zeminy, drnovky a hrubého písku
v poměru 2:1:1. Do zeminy přidáváme trochu staré vápenné omítky. Optimální půdní
reakce je 7,0—7,5 pH.
Rozmnožuje se velmi dobře semenem. Protože u nás nekvete, jsme odkázáni jen na
dovoz semene z Jižní Ameriky. Semenáčky rychle rostou a vytvářejí brzy pichlavé koule.
Nároky na světlo 2 500 luxů. Echinocactus grusónii patři mezi nejhezčí kaktusy každé
sbírky.
E p i p h y l l u m ackermannii Harv.
Patří do čeledi Cactaceae. Původem je z Jižní Ameriky. Dříve se tento kaktus uváděl
do oběhu pod názvem Phylocactus. Ve své domovině roste v lesích jako epifyt. Jako
hrnkové rostliny se pěstují hlavně četní kříženci, kteří se od sebe liší především barvou
a velikostí a tvarem květů. Rostliny dorůstají do výšky 30—60 cm a do šířky také brzy
vyplní květináč. Tento druh se vyznačuje velkými krásnými trychtýřovitými květy. Některé
květy i voní. Hlavní období kvetení je od dubna do července.
V létě umisťujeme rostliny na světlém místě, ale chráněném před prudkým poledním
sluncem. Po odkvětu jim dopřejeme 4—6 týdnů odpočinek, kdy je jen nepatrné zaléváme.
Po této době zpravidla nasazuje opět květní pupeny. Od této doby až do odkvětu je
umisťujeme na plném světle blízko okna, ale chráněném před přímým sluncem. Pravidelné
je zaléváme a každý týden přihnojujeme slabou koncentrací některého plného hnojiva.
Mladé rostliny přesazujeme každoročně, starší jednou za dva až tři roky. Všechny
Epiphylla vyžadují proti ostatním kaktusům větší květináče, výživnější zeminu a pravidelné
hnojení. Starší rozrostlé rostliny musíme často podepřít tyčkami, aby se nezlomily. Jako
zemina se používá směs pařeništní zeminy, drnovky a hrubého písku v poměru 2:1:1.
Zemina má mít mírně kyselou reakci.
Rozmnožujeme semenem, dělením rostlin a řízky.
Episcia cupreata (Hook.) Hanst.
Patří do čeledi Gesneriaceae. Původem je z Jižní Ameriky. Ve světě je dnes známých
asi 40 druhů. Jako hrnkové rostliny se často pěstují některé kultivary lišící se barvou listů
a květů. Listy jsou zpravidla plstnaté, vstřícné, oválného tvaru. Květy jsou různých barev,
nejčastěji se však pěstují kultivary s červenými květy. Hlavní období kvetení je od dubna
do září.
Rostliny se v interiéru pěstují především jako ampulové převislé rostliny nebo vyvažované
k různým oporám. Dříve se vysazovala v zámeckých zahradách na obrubách záhonů.
V létě umisťujeme rostliny na světlých, ale od přímých slunečních paprsků chráněných
místech. V zimě vyžadují teploty 18—20 °C. Nejlépe rostou ve skleněných vitrínách
a v bytových sklenících. Rostliny se přesazují každoročně na jaře. Do květináče můžeme
vysaditi více rostlin. Jako zemina se používá směs listovky, rašeliny a písku v poměru 3:2:1.
Zálivka během roku je průměrná. Zaléváme opatrně ke kořenům, abychom nepostřikali
listy. Rostliny přihnojujeme od března do září některým plným hnojivem bez obsahu
vápníku v zálivce o koncentraci 0,1 %.
Rozmnožuje se řízky v průběhu celého roku. Po zakořenění sázíme 3 rostliny do jednoho
květináče a nejméně jednou je zaštípneme, aby se dobře rozvětvily. Někdy se pěstují
jako hrnkové rostliny ještě druhy Episcia dianthiflora s bílými květy, Episcia punctata
s květy krémově žlutými a fialovými skvrnami, Episcia reptans s květy zářivě červenými.
Patři do čeledi Cactaceae. Původem je z Mexika. Ve světě je dnes známých asi 10 druhů
Rostliny v bytových podmínkách dosahuji průměru až 80 cm Ostny jsou krásné žlutě
zbarveny a až 3 cm dlouhé. Květy jsou zvonkovité a také žluté. Jsou dlouhé 6 cm a mají
asi 5 cm v průměru. Plody vytvářejí asi 2 cm dlouhé.
Při pěstování v místnostech však téměř nekvete a když, tak jen velmi velké a staré
exempláře V létě se rostliny pěstují na světlém slunném místě u okna, nebo v různých
skleníčcích, určených pro pěstování kaktusů. V zimě rostliny umisťujeme v místnostech
na světle s teplotou 10—12 °C. Během léta vyžadují dostatečnou zálivku, o mnoho
větši, než jiné druhy kaktusů. Mladé rostliny se přesazují každý rok na jaře. Starší a velké
rostliny jednou za dva až tři roky do směsi pařeništni zeminy, drnovky a hrubého písku
v poměru 2:1:1. Do zeminy přidáváme trochu staré vápenné omítky. Optimální půdní
reakce je 7,0—7,5 pH.
Rozmnožuje se velmi dobře semenem. Protože u nás nekvete, jsme odkázáni jen na
dovoz semene z Jižní Ameriky. Semenáčky rychle rostou a vytvářejí brzy pichlavé koule.
Nároky na světlo 2 500 luxů. Echinocactus grusónii patři mezi nejhezčí kaktusy každé
sbírky.
E p i p h y l l u m ackermannii Harv.
Patří do čeledi Cactaceae. Původem je z Jižní Ameriky. Dříve se tento kaktus uváděl
do oběhu pod názvem Phylocactus. Ve své domovině roste v lesích jako epifyt. Jako
hrnkové rostliny se pěstují hlavně četní kříženci, kteří se od sebe liší především barvou
a velikostí a tvarem květů. Rostliny dorůstají do výšky 30—60 cm a do šířky také brzy
vyplní květináč. Tento druh se vyznačuje velkými krásnými trychtýřovitými květy. Některé
květy i voní. Hlavní období kvetení je od dubna do července.
V létě umisťujeme rostliny na světlém místě, ale chráněném před prudkým poledním
sluncem. Po odkvětu jim dopřejeme 4—6 týdnů odpočinek, kdy je jen nepatrné zaléváme.
Po této době zpravidla nasazuje opět květní pupeny. Od této doby až do odkvětu je
umisťujeme na plném světle blízko okna, ale chráněném před přímým sluncem. Pravidelné
je zaléváme a každý týden přihnojujeme slabou koncentrací některého plného hnojiva.
Mladé rostliny přesazujeme každoročně, starší jednou za dva až tři roky. Všechny
Epiphylla vyžadují proti ostatním kaktusům větší květináče, výživnější zeminu a pravidelné
hnojení. Starší rozrostlé rostliny musíme často podepřít tyčkami, aby se nezlomily. Jako
zemina se používá směs pařeništní zeminy, drnovky a hrubého písku v poměru 2:1:1.
Zemina má mít mírně kyselou reakci.
Rozmnožujeme semenem, dělením rostlin a řízky.
Episcia cupreata (Hook.) Hanst.
Patří do čeledi Gesneriaceae. Původem je z Jižní Ameriky. Ve světě je dnes známých
asi 40 druhů. Jako hrnkové rostliny se často pěstují některé kultivary lišící se barvou listů
a květů. Listy jsou zpravidla plstnaté, vstřícné, oválného tvaru. Květy jsou různých barev,
nejčastěji se však pěstují kultivary s červenými květy. Hlavní období kvetení je od dubna
do září.
Rostliny se v interiéru pěstují především jako ampulové převislé rostliny nebo vyvažované
k různým oporám. Dříve se vysazovala v zámeckých zahradách na obrubách záhonů.
V létě umisťujeme rostliny na světlých, ale od přímých slunečních paprsků chráněných
místech. V zimě vyžadují teploty 18—20 °C. Nejlépe rostou ve skleněných vitrínách
a v bytových sklenících. Rostliny se přesazují každoročně na jaře. Do květináče můžeme
vysaditi více rostlin. Jako zemina se používá směs listovky, rašeliny a písku v poměru 3:2:1.
Zálivka během roku je průměrná. Zaléváme opatrně ke kořenům, abychom nepostřikali
listy. Rostliny přihnojujeme od března do září některým plným hnojivem bez obsahu
vápníku v zálivce o koncentraci 0,1 %.
Rozmnožuje se řízky v průběhu celého roku. Po zakořenění sázíme 3 rostliny do jednoho
květináče a nejméně jednou je zaštípneme, aby se dobře rozvětvily. Někdy se pěstují
jako hrnkové rostliny ještě druhy Episcia dianthiflora s bílými květy, Episcia punctata
s květy krémově žlutými a fialovými skvrnami, Episcia reptans s květy zářivě červenými.
Labels: Květiny
posted by makak at 3:45 AM
<< Home