lysohlávky

Také Evropa má svoje lysohlávky. Známá je Psilocybe semilanceata, lysohlávka kopinatá, která roste v celém mírném pásu, a to v lesích, převážně smrkových, ale i na lukách a pastvinách, podél cest, v příkopech a jinde. Typicky naší je P. bohemica, lysohlávka česká, která byla počátkem 50. let nalezena v údolí řeky Sázavy. Nejvíce psychoaktivních látek však má P. cyanescens, lysohlávka modrající.
látky obsažené v houbách. Hlavními účinnými složkami psilocybinových hub jsou indolové alkaloidy psilocybin a psilocin. Vzhledem k tomu, že obě látky vykazují zhruba stejnou psychoaktivitu, lze je jako halucinogeny považovat za rovnocenné.
Jak se projevují účinky. Počátečními příznaky intoxikace jsou bolesti hlavy, pocit neklidu a malátnosti, křeče, poruchy rovnováhy, třes a pocení, ale také změny nálady. Tyto pocity jsou po krátké době vystřídány celkovým tělesným uvolněním. Dochází ke zrakovým halucinacím, poruchám vnímání času a prostoru. Spolu s halucinacemi vznikají falešné představy a ukvapená rozhodnutí, která bývají příčnou nehod a úrazů.
Způsoby užití. Velmi často se houby užívají syrové, jindy se rozemílají a z drtě se připravuje odvar. Jinou možností je přidávání houby do polévek a jiných jídel, ale lze je i sušit a následně vařit v čaji, v některých případech se také kouří suché.