Takováto duchovní rostlinná léčba má ještě další výhodu, říká Cowan. Není dualistická, nerozděluje náš svět na "nás" a "ty nebo to druhé". Na nás, pacienta a lékaře, a ty druhé, mikroorganismy nebo příznaky nemoci. V dualistickém vidění světa chceme "ty druhé" zabít, například baktérie antibiotiky. "Každé dualistické řešení ale způsobuje další konflikty a problémy," říká Cowan. Antibiotika naruší pacientovu vnitřní ekologii a způsobí třeba plísňovou infekci. Lékaři obvykle reagují dalšími léky proti plísním, a vytváří další nerovnováhu nikdy nekončícího kruhu. V rámci duchovní rostlinné léčby "neexistuje žádný konflikt, žádný nepřítel, žádná nemoc."

aby se setkal s duchem rostliny, musí se člověk dostat do snového stavu. Jakmile je tam, duch rostliny mu ukáže jaké léčivé schopnosti má. A když se pak člověk s duchem rostliny spřátelí, zeptá se ho: "Kdybych tě opravdu potřeboval, přijdeš když tě zavolám?" Jestliže odpověď zní ano, léčitel a duch rostliny se domluví na signálu, kterým ducha vyvolá, až bude potřeba, aby duch vstoupil do snů pacienta.

Někteří pacienti dávají přednost použití masti nebo oleje z rostliny, i když to není zase až tak důležité, říká Cowan. Jenže jinak se cítí zklamaní a myslí si, jakápak je to rostlinná léčba když nevidím žádnou rostlinu?