Hnojení rostlin

Čím a jak často rostliny hnojit, to závisí na jejich počtu, světlosti, teplotě vody, na druhu a počtu ryb (ryby jsou producenty „hnojiva") a samozřejmě také na hnojivu, pro které jste se při zakládání akvária rozhodli. Rozlišují se tyto druhy hnojiv:
Zásobní, dlouhodobě působící hnojiva se vkládají při zakládání akvária do substrátu (dodržujte návod k použití). Po každé výměně části vody se doporučuje přihnojit tekutým hnojivem obsahujícím železo.
Tekutá hnojiva můžete používat samostatně i v akváriu bez zásobního hnojiva ve dně. Poprvé hnojíte při založení akvária, potom při každé výměně části vody. Dodržujte návod k použití, neboť dávkování je u jednotlivých preparátů různé.

Rostliny s obdobím

vegetačního klidu: Většina druhů rodu Aponogeton, které mají hlízu jako zásobárnu živin, potřebuje po jistou dobu klid. Hlízy kalatek po vysazení rychle vyženou a za příznivých podmínek rostou a kvetou velmi bujně. Asi po 8 měsících růst zastaví a postupně ztratí všechny listy: říká se, že zatáhnou. Potom:
• Ponechte hlízu v akváriu, po
několika týdnech většinou opět
obrazí.

• Jestliže se do 2 měsíců neobjeví žádné nové listy, hlízu vyhrabejte a ponechte ji ležet několik týdnů volně na dně. Po novém vysazení už obrazí. Předpokladem ovšem je, že hlíza nebude poškozena rybami. Má rada: Mnoho druhů rodu Aponogeton se při stále stejné teplotě tropického akvária vyčerpává a rok od roku slábne. Proto se většině bude dařit lépe, když je vysadíte do ploché keramické misky, a jakmile rostlina zapustí kořeny, misku z nádrže vyjmete. Poté ji přeneste na 2 až 3 měsíce do chladnějšího akvária. Rostlina snese v době vegetačního klidu teploty do 16 °C a méně světla. Poté kalatku vraťte do tropické nádrže. Při teplotách nad 20 °C opět ochotně obrazí.

Mají-li kvést,

musíte jim 3 až 5 plovoucích listů ponechat. Jestliže vám na kvetení nezáleží, můžete plovoucí listy zaštípnout, jakmile se objeví.
Vyběžkaté rostliny prosvětlete. Ve velmi hustých porostech šípatek a zákrutich nebo rostlin tvořících souvislé koberce v popředí, jako je Echinodorus tenellus, se tvoří při silném osvětlení příliš mnoho řas. Může jich být tolik, že je ryby už nedokážou požrat a člověk odstranit.
• Jako preventivní opatření
protrhávejte slabší mladé rostliny ze
dna nebo občas zlikvidujte i starou
rostlinu, aby se porosty opět omladily.
• Jelikož odnože nestojí osamoceně,
ale tvoří celé „řetězy", polykormony
(obrázek, strana 42), většinou jich
najednou vytrhnete několik.
• Velmi opatrně si musíte počínat při
vytrhávání starých rostlin. Především
u malých druhů rodu Echinodorus se
může stát, že zbytky kořenů zůstanou
ve dně, tam hnijí, a hnilobou jsou pak
napadeny i okolní mladé rostliny.
Důsledkem mohou být nepěkné
„díry" v porostu.
• Značně zahuštěné porosty proto
odstraňujte jako celek, vyberte jen
nejsilnější mladé rostliny a nově je
vysaďte (kryptokoryny se ošetřují
stejně).

Pěstování rostlin s listovými růžicemi

Čas od času odstraňte z listových růžic staré listy a porost rostlin prosvětlete. Všechny pěstitelské zásahy provádějte opatrně, aby si rostliny uchovaly svůj přirozený tvar. Přerostlé rostliny zmenšete: Jestliže se například šípatkovec srdčitý (Echinodorus cordifolius) nebo lekníny a stulíky (rody Nymphaea a Nuphar) příliš rozrostou, odtrhněte největší vnější listy. Kromě toho seřízněte ostrým nožem kořeny, asi ve vzdálenosti 15 cm od středu růžice („srdíčka"). Rostliny si brzy vytvoří nové. Během této doby nerostou. Druhy Nymphaea a Nuphar pak nevyhánějí žádné plovoucí listy.

Pěstování rostlin s olistěnými lodyhami

Pokud stonky rostlin dosáhnou vodní hladiny, musí se zkrátit. Necháte-li je dále růst na vodní hladině, zeslábnou a budou se i větvit. Jakmile tedy začnou stínit rostlinám u dna, musí se sestřihnout.
• U rostlin, které po řezu silně větví
(jako druhy rodu Hygrophila), můžete
spodní zakořeněnou část stonku
nechat stát; ten pak znovu obrazí.
• Jiné druhy (například z rodu
Cabomba) větví po zastřižení málo
a mají jen slabé výhonky. Proto
odstraňte celou skupinu rostlin
a z každého výhonku odstřihněte horních 20 cm na řízkování. Z těchto vrcholových řízků (spodní části zahoďte) pak skupinu nově vysázejte.

Časový rozvrh prací

Akvária, která jsou zřízena hlavně pro rostliny, se musí udržovat naprosto stejně jako všechna ostatní akvária. Denně musíte zkontrolovat funkci technických přístrojů, spočítat rybičky a podívat se, jsou-li všechny zdravé. Musíte je také nakrmit. Týdně musíte otřít průhledné stěny a svrchní kryt (houbou nebo magnetickou stěrkou na řasy), odstranit okousané a odumírající listy rostlin a opatrně oklepat trus a usazeniny, které mohou ulpívat ve spleti jemně čárkovitých listů rostlin. Týdně nebo jednou za 14 dní musíte vyměnit asi 1/5 až 1/3 vody. Častost této výměny závisí na počtu a velikosti ryb: Čím více je v akváriu ryb a čím jsou větší, respektive čím méně je v něm rostlin, tím více vody a tím častěji se musí měnit. Při výměně vody odsajte hadicí ze dna přebytečný kal a po doplnění nádrže přidejte do vody tekuté hnojivo. Upozornění: Z hustých porostů kryptokoryn odstraňujte kal opatrně, ale důkladně. Jestliže z písku vyčnívají jemné špičky kořenů, znamená to, že je dno příliš prorostlé. Dno musíte nakypřit a porosty rostlin prosvětlit.

PRAXE

Botanika
Většina akvarijních rostlin patří
k druhově nejbohatší
a nejvyvinutější skupině rostlin
• kvetoucím rostlinám.
Tyto rostliny
• mají kořeny, stonek, listy
a květy,
• rozmnožují se semeny,
• mají složitou stavbu těla

vegetační vrchol
internodium
paždí listu
čepel
uzlina
(nodus)
řapík
kořeny
a upevňovací systémy z vysoce
diferencovaných typů buněk.
Upozornění: Mechy,
kapradiny a řasy mají mnohem
jednodušší stavbu.
l Stavba rostliny na příkladu
rostliny s lodyhou

Stavba rostlin
Obrázek 1
Nadzemní část kvetoucích
rostlin se skládá ze stonku,
listů a květů.
Stonek může být bučí velmi
tenký, jako u druhů rodu
Limnophila, nebo to může být
kmen stromu sekvojovce
(Sequoiadendron giganteum).
Nahoře stonek končí v místě,
kde rostlina dorůstá a které se
nazývá vegetační vrchol.
Stonek může být prodloužený
nebo naopak zkrácený.
• Rostliny s nápadnými
lodyhami mají stonek
normálně vyvinutý a listy na
něm rostou v odstupech, mezi
nimiž je stonek zřetelně
viditelný.
• Rostliny s přízemními
růžicemi listů mají stonek
zkrácený. Listy jsou nahuštěny
tak těsně po sobě, že vytvářejí
listovou růžici.
Listy vyrůstají na stonku. List
se skládá z čepele (části,
kterou chápeme jako „list")
a řapíku. V místech, kde listy
vyrůstají, bývá stonek často
zesílený. Takové místo se
nazývá uzlina (latinsky nodus).
Bezlisté části mezi nimi se
nazývají internodia.
Listy mohou být uspořádány
různým způsobem (viz
obrázek 2).
Z paždí listů odbočují
postranní stonky (výhonky).
Na svrchní straně listových
čepelí, zelených řapících
a zelených stoncích se nachází
asimilační pletivo obsahující
chlorofyl, ve kterém probíhá
fotosyntéza. Na spodní straně
listů suchozemských rostlin


2 Postavení listů: 1 = listová
růžice, 2 = vstřícné křižmostojné
listy, 3 = přeslenité postavení
a na svrchní straně plovoucích
listů a na vynořených listech
bahenních rostlin jsou
průduchy, které rostliny
mohou aktivně rozvírat nebo
svírat. Těmito průduchy
probíhá výměna plynů, tzn.
příjímání a vydávání kyslíku
(O2) a oxidu uhličitého (CO2),
a rovněž se tudy odvádí vodní
pára. Stále ponořené listy
nemají žádné průduchy,
a výměna plynů probíhá po
celém povrchu listů.
Kořeny rostlinu ukotvují ve
dně a slouží k přijímání živin
ze dna.

Proč jsou rostliny v akváriu důležité

Akvarijní rostliny produkují kyslík,
přijímají oxid uhličitý vylučovaný
rybami a pomáhají odbourávat
odpadní látky. Díky těmto
schopnostem přispívají rostliny
zásadním způsobem k vytváření
stabilního prostředí v akváriu.
lak rostliny produkují kyslík
Za pomoci zeleného barviva,
chlorofylu, dokážou rostliny využívat
sluneční světlo jako zdroj energie.
Z vody a oxidu uhličitého vyrábějí ve
svých zelených částech sacharidy,
díky nimž samy rostou. Při tomto
procesu, který se nazývá fotosyntéza,
se uvolňuje kyslík, vlastně jako
vedlejší produkt této „asimilace".
Jelikož kyslík, který dýcháme,
produkují zelené rostliny obsahující
chlorofyl, tedy řasy, mechy, kapradiny
a vyšší kvetoucí rostliny, nemohou
ani zvířata, ani lidé bez rostlin žít.
Teprve poté, co se před asi dvěmi
a půl až třemi miliardami let vyvinuly
na Zemi první jednobuněčné řasy
s chlorofylem, se mohl začít rozvíjet
i živočišný svět. Předtím se zde
nacházely pouze mikroorganizmy
a bakterie, kterým stačila jen trocha
kyslíku z praatmosféry nebo které
mohly žít i bez něj.
jak rostliny dýchají
Rostliny nejenže asimilují a produkují
přitom kyslík, nýbrž samy také
dýchají. Stejně jako zvířata vdechují
kyslík a vydechují oxid uhličitý.
Fotosyntéza probíhá v rostlinách

pouze za dne, popřípadě za umělého
osvětlení. Rostliny tedy mohou
asimilovat a produkovat kyslík jen
tehdy, mají-li dostatek světla.
Dýchání však probíhá neustále, ve
dne i v noci.
Co ještě rostliny umějí
• Čistí vodu v akváriu od odpadních
látek, pocházejících z exkrementů
ryb a zbytků krmiva. Rostliny
odbourávají dusíkaté látky, které
přitom vznikají, a přijímají je jako
hnojivo.
• Mnoho rostlin obsahuje látky hubící
bakterie, a proto jsou schopny vyčistit
bakteriálně znečištěnou vodu natolik,
aby byla pro ryby opět obyvatelná.
• Zdravé rostliny uvolňují malé
množství kyslíku ze svých kořenů,
takže v jejich okolí dno nehnije.
• Na rostlinách se usazují bakterie
a menší řasy, které rovněž dokážou
čistit vodu.

Sázenícibulíahlíz
Obrázek3vlevo
Cibulenebohlízysemusí
sázettak,abybyloještědobře
vidětmísto,zněhožrostou
listy.Vedněmůževězetjen
polovinacibulky.
2Jamkuzahrňte,rostlinupak
opatrněpovytáhnětevzhůru.
Sázenírhizomů(oddenků)
Obrázek3uprostřed
Jelikožsenovékořenytvoří
pouzenauzlináchrhizomů,
musíbýtrostlinavsazenaco
nejhlouběji.Místo,zněhož
rostlinavyhánílisty,však
nesmíbýtzahrabánodopísku.



Rhizomysesázejíšikmo
ztohodůvodu,abyvpůdě
leželaconejvětšíčástrostliny,
avšaksrdíčkovyčnívaloven.
Zejménaurhizomů
kryptokorynmusítedbátna
jejichsprávnévysazení,jinak
setěmtorostlinámvůbec
nedaří.
Sázeníplavínuvodního
Obrázek3vpravo
Plavínvodní(Nymphoides
aquatica)sevakváriupěstuje
obtížně,aužpřivysazováníje
třebasnímzacházetvelmi
opatrně.
Kořeny,připomínající
drobounkébanány,smějíbýt
vsazenydodnananejvýš
zjednéčtvrtiny.
Mohousetakéjenpoložitna
dnoaopatrněupevnit
nějakýmipříchytkami.
Důležité:Kořenyjsoutak
citlivé,žepokudsevsadímezi
špičatékamínkypísku,mohou
sesnadnoporanit,začnouhnít
anakonecodumřou.

Sázenírostlinskořeny
Obrázek1a2
Bezohledunato,zdajste
koupilirostlinyvkvětináčku
neboprostokořenné,
postupujtepřisázenírostlinse
svazčitýmkořenovým
systémem(bezrhizomůanebo
hlíz)takto:


• Ostrýmnožemneboostrými
nůžkamizkraťteasiopolovinu
aždvětřetinydélkukořenů.
Rostliněmusízůstatjentolik
kořenů,abyzůstalavězet
vpískudnaanevyplavala.
Zkrácenípodporujetvorbu
novýchkořenů.
• Utvořteprstemvednějamku
azasaďtedonírostlinuco
nejhlouběji.
• Jamkuzahrňtezestran
pískemapřitomopatrně
povytahujterostlinuvzhůrutak
dlouho,ažsenadúrovnídna
objevíkořenovýkrček.
Márada:Ušípatekazákrutich
bymělypojejichvysazení
vyčnívatasi2mmkořenů.
Ceratopteristhalictroides
(rohatecžluťuchovitý)roste
mnohemrychleji,zůstanou-li
vyčnívatzedna1až2cm
kořenovéhobalu.

Sázenícibulí,hlízarhizomů
Obrázek3
Uakvarijníchrostlin
srhizomy,cibuleminebo
silnýmihlízamimůžetekořeny
téměřúplněodříznout.Aždo
vytvořenínovýchkořenůžije
rostlinazrezervníchlátek
uloženýchvněkterémztěchto
zásobníchorgánů.
Pozor:Snažtesetytozásobní
orgánypřivýsadběneporanit!

Dobrá rada pro nové akvarko

Ještě než začnete se sázením, naplňte již zařízené akvárium včetně dekorací asi tak do poloviny nebo dvou třetin vodou. Tak ochráníte rostliny před zasýcháním a jinou újmou při ýsadbě. aby se dno při nalévání vody příliš nerozvířilo, položte do nádrže h novinového nebo balicího papíru, nebo do ní položte velký talíř. Na něj se při nalévání soustředí vodní paprsek. Má rada: Rostliny vysazujte až tehdy, když bude mít voda
teplotu nejméně 22°C. studená voda způsobuje rostlinám velký šok.

Kořenyaoddenky

Mnohérostlinyukládajíškrobyvytvořenépřifotosyntézedohlíz,cibulekneborhizomů.

Kalatkaživorodá
Hlízykalatkyživorodéshromažďují
živinynahoršíčasy,ktémužúčelu
sloužíicibulkykřínuakořeny
plavínuvodního.Kořenyplovoucích
rostlinsloužíkpřijímánívýživy.Při
chovurybsevyužívákořenů
plovoucíchrostlinkvytírání.
1Rostlinyskořenyvsadte
hlubokodojamky.

Terasy člení akvárium opticky.
Vertikálně postavené skleněné pásy
upevněte silikonovým kaučukem
a zepředu je zaslepte kameny, zbytky
dřev a korkem (přilepit!) tak, aby
ladily se zadní stěnou. Terasové
kameny nebo rašelinové cihly na
stavbu zídky jsou k dostání
v akvaristických prodejnách.
Jednotlivá oddělení, která jsou
vytvořena terasami, můžete vyplnit
různými druhy písečných směsí pro
pěstování rostlin s různými nároky.

Zbytky dřev z rašelinišť (k dostání
občas i v akvaristických prodejnách),
které v akváriu nehnijí, se musí před
vložením do nádrže vyčistit
a důkladně vyvařit. Kořeny musí být
dobře nasáklé, jinak vyplavou na
hladinu.
Úkryty a skuliny pro tření mohou
ryby najít mezi kořeny, pod kameny
tvořícími jeskyňky nebo ve
vyvařených skořápkách kokosových
ořechů.
Zadní stěnu i postranní stěny by měly
zakrývat dekorace, protože všichni
živočichové se cítí lépe, není-li jejich
životní prostor otevřený do všech
stran. Na vnější stěny můžete upevnit
pomalovaný papír nebo polystyren,
nebo uvnitř akvária vystavte stěny
z kamenů, korkové borky nebo
polyuretanu. Dají se koupit i plastové
zad ní stěny.

Má rada:

Dno vysypte pískem
stupňovitě, zepředu dozadu do výšky.
Ve velkých nádržích se tak vytvoří
terasy. Na poslední a nejvyšší terasu
umístěte rostliny, které potřebují
nejvíce světla.
Tipy na dekorace v akváriu
O dekoračních materiálech a jejich
použití v akváriu najdete bohaté
informace v běžné akvaristické
literatuře (Knihy, které vám mohou
být užitečné, strana 95). Zde se proto
omezíme jen na několik důležitých
upozornění:
Kameny (čedič, žula, láva, břidlice
atd.) nesmí obsahovat vápenec!
S rostlinami výborně kontrastují
hnědé kameny.

Dno

(substrát)
Pro kvalitu vody je důležité, aby dno
nádrže neobsahovalo vápno.
Vhodné dno: Doporučuje se
křemičitý písek o velikosti zrn 2 až
3 mm.
Nevhodné dno: Příliš jemnozrnný
písek má velkou hustotu a špatně se
promývá. Proto se v něm vytvářejí
hnilobné plyny. Naopak do
meziprostor příliš hrubozrnného
písku napadá nadměrné množství
detritu, takže se dno zabahňuje. Při
vytápění dna pak v takových
případech dochází k tepelnému
spádu (strana 22).
Barva dna: Písek by měl být hnědý
nebo barevný. Světle šedý písek silně
odráží světlo, a to ryby ruší.
Zásobní hnojivo: Pro optimální růst
rostlin je zapotřebí vložit pod písek
zásobní hnojivo, obsahující železo,
které je k dostání v akvaristických
obchodech. Dodržujte návod
k použití. Toto zásobní hnojivo je
nezbytné, protože rostliny při dobrém
osvětlení rychle rostou a potřebují
spoustu živin.

Pískořka věžovitá se později z akvária
jen velmi těžko odstraňuje. Jelikož se
zavrtává do dna, promíchá během
času zásobní hnojivo s vrchní vrstvou
písku, takže se naruší celé prostředí
dna a silně železité hnojivo může
zbarvit vodu do červena.
Ve společenském akváriu jsou okružák
ploský (nahoře) a pískořka věžovitá (dole)
užitečnými pomocníky. Živí se zbytky
potravy a drobnými řasami.

Vajíčka vodních plžů:

Na mnohých
rostlinách z obchodu a téměř na
všech rostlinách ve starším akváriu
ulpívá trocha vajíček nebo mláďat
vodních plžů.
• Pěstujete-li ve svém akváriu ryby
a jen robustní rostliny, nemusíte
vajíčka odstraňovat. Plži jsou ve
společenském akváriu užiteční,
protože se živí zbytky potravy
a malými řasami.
• Vajíčka musíte odstranit tehdy,
jestliže nádrž plánujete hlavně nebo
pouze pro rostliny a pokud chcete
pěstovat i jemnolisté a citlivé druhy.
Proto je opatrně z rostlin seškrábněte.
Má rada: Každopádně odstraňte
pískořku věžovitou, jestliže jste na
dno pod písek vložili zásobní hnojivo
(strana 40). Ze zakoupených rostlin
proto raději seškrábněte všechna
vajíčka plžů.

Péče o rostliny před vysazením

Nově zakoupené rostliny se musí
před vysazením očistit. Nejprve
ponořte rostliny (i s hrnkem) do
nádoby s odstátou vodou. Aby
nezasychaly, překryjte je archem
novinového papíru. Papír nasákne
vodu a udržuje části rostlin, které ční
z vody, vlhké. Každá rostlina se musí
vyjmout z nádoby k očištění zvlášť.
• Kontejnerové rostliny opatrně
vyjměte z hrnku. Pokud možno to
nedělejte násilím. Aby se kořeny
nepoškodily, musí se někdy hrnek
kousek po kousku od kořenů opatrně
od stříhat.
• Z kořenového balu rostlin opatrně
vymyjte skelnou nebo minerální vatu.
Listy a stonky: Zastřihněte suché,
rozmačkané a ulomené části rostlin
a také roztřepené nebo zahnědlé listy.
Kořeny: Odstřihněte všechny
odumřelé kořeny. Mrtvé kořeny jsou
hnědé a povadlé, zdravé jsou světlé
a pevné.

Kupujte jen zdravé
a pokud možno mladé rostliny:
Zdravé rostliny mají pevné listy
a pevné stonky a jsou dobře
probarvené.
Rostliny se spoustou ulámaných
a zahnědlých listů se sice při dobré
péči rychle zotaví, pokud ovšem mají
zdravá „srdíčka", avšak do nově
zakládaných akvárií se nedoporučují.
Mladé rostliny se přizpůsobí novým
podmínkám v akváriu snáze než
staré, u kterých může být šok
z přesazení někdy tak silný, že ztratí
část listů.
Přeprava rostlin
Na krátkou cestu z obchodu domů
postačí, když prodavač zabalí rostliny
do plastikového sáčku nebo necitlivé
druhy zavine do novinového
papíru.
Důležité: Rostliny okamžitě ponořte
do od státe vody!
Pro delší transport byste měli použít
uzavíratelný kbelík, nebo si přinést
sklenici a rostliny převážet ve
vodě.