druhy květin
ZVONEK STEJNOLISTÝ
Campanula i s o p h y l l a Moretti
Patři do čeledi Campanulaceae. Původem je z Itálie, Středomoří. Ve světě je dnes známých
asi 300 druhů. Jako hrnkové rostliny se pěstují tyto zvonky v barvách modré, bílé a růžové
Jsou známé pod názvem ženich, nevěsta a družička. Dobře ošetřované rostliny kvetou
po celý rok.
Rostliny se v interiéru pěstuji jak v normálních květináčích, tak v závěsné keramice,
jako ampulová rostlina. Rostliny pěstujeme v chladné světlé místnosti blízko okna. Snáší
i polostín, ale méně kvetou. Dobře přezimují ve světlé místnosti, kde nemrzne. Od jara
do podzimu je zaléváme dostatečně, zpravidla vždy, když povrch zeminy v květináči
mírné oschne. Nesnášejí přemokření. Hodinu po zalití je nejlépe vylít vodu, která zůstane
v misce. Přes zimu zaléváme jen tolik, aby neuschly. Rostliny přesazujeme každoročně. Při
přesazováni rostliny seřízneme, aby se dobře rozvětvily. Jako zeminu používáme směs
kompostu, drnovky a písku v poměru 3:2:1. Campanula nesnáší kyselou zeminu. Na jaře
v době květu rostliny pravidelné hnojíme tekutými hnojivy jedenkrát týdně.
Rozmnožuje se řízkováním, nejlépe na jaře. Jako řízky bereme mladé letorosty. Po
zakořenění je přesadíme do menších květináčů a několikrát zaštípneme. Odkvetlé květy
musíme pravidelně vyštipovat. Jedině tak nám budou rostliny kvést během celého roku.
V panelových bytech můžeme zvonky pěstovat jen od jara do podzimu než se začne
topit. Potom při vysokých teplotách a nízké vzdušné vlhkosti hynou
PAPRIKA
Ca psi cum annum L.
Patří do čeledi Solanaceae. Původem je z Jižní Ameriky. Ve světě je dnes známých
30 druhů. Jako hrnkové rostliny se pěstují především kultivary s drobnými plody různých
tvarů a barev. Plody jsou většinou palčivé chuti a mohou se použít místo feferonek.
Rostliny si opatříme nákupem, nebo si je sami vypěstujeme ze semene U nás je k dostání
osivo odrůd Fips, která má plody červené, Red Boy s plody oranžově červenými a Žulu,
která má plody krátké, tmavě fialové až černé.
Semeno se vysévá v únoru až březnu do truhlíčků. Rostliny se dvakrát přepichují
a potom se vysazují po dvou až třech do květináčů 12—13 cm v průměru. Rostliny
několikrát zaštípneme, aby se nám dobře rozvětvily. Umisťujeme je za okny na plném
slunci. Od začátku června je můžeme přemístit na balkón nebo do zahrady. Zemina má být
výživná, nejlépe směs kompostu s pískem v poměru 3:2. Zálivka je vydatná, každý týden
rostliny přihnojujeme některým plným hnojivem. Pokud je pěstujeme na balkónu,
přeneseme je zpět do místnosti již začátkem září, kdy začínají studené noci. Při dobrém
ošetřování vydrží svěží zpravidla do ledna. Potom kulturu likvidujeme.
Kulturu můžeme také obnovit tak, že v lednu před likvidací starých rostlin ořežeme
vrcholové výhony, upravíme je jako řízky na 3—4 očka a zakořeníme je ve směsi písku
a rašeliny. Dále je pěstujeme stejné jako semenáče.
KATLEJA
CattIeya Lindl.
Patří do čeledi Orchidaceae. Původem je z tropické Ameriky. Ve světě je známých asi
65 druhů. Jako hrnkové rostliny se pěstuje v zahradnictví především k řezu celá řada
druhů a ještě více kříženců, lišících se od sebe tvarem, barvou a velikostí květů i obdobím
kveteni. Květy orchidejí patří mezi nejhezčí v rostlinné říši a Catleya patří svými květy
mezi nejhezčí orchideje. Květy vyrůstají na rostlině jednotlivé nebo v hroznech, jsou
různé velikosti od 4 cm až do 25 cm v průměru. Nejčastěji se objevují v barvách růžové
a fialové.
Při pěstování v bytech jsou náročné na vzdušnou vlhkost, a proto se jim daří nejlépe
ve speciálních skleníčcích nebo vitrínách. V zimním období se doporučují noční teploty
cca 14 °C a denní teploty cca 12 °C. V létě se denní teploty mají pohybovat kolem 22 °C
a v noci cca 18 °C. Rostliny umisťujeme tak, aby byly chráněny před přímými slunečními
paprsky. Substrát pro pěstování se připravuje jako pro ostatní epifytické orchideje.
Nejčastěji je to směs: 2 díly kořene osladiče a 1 díl sphagna. Při pěstování orchidejí
v bytech vzhledem k široké škále druhů s různými nároky na ošetřování a prostředí,
je třeba prostudovat speciální literaturu.
Rostliny Cattleya se poměrně snadno získávají nákupem ve speciálních květinových
prodejnách. Patří mezi ty snáze pěstovatelné druhy pro milovníky květin, kteří chtějí
s orchidejemi začít.
STAŘEČEK
Cephalocereus s e n i I i s (Harv.) Pfeiff.
Patří do čeledi Cactaceae. Původem je z Jižní Ameriky. Ve své domovině vyrůstá ve statné
exempláře až 15 m vysoké a 60 cm široké. Roste hlavně na svazích hor, na mexických
planinách. Po celém těle je tento kaktus obrostlý bílými až šedohnědými vlasy. Podle
této vlastnosti také dostal jméno stařeček. Květy jsou velmi čisté žluté barvy. Hlavní
období kvetení je v létě.
Rostliny se v interiéru pěstují především pro krásný ochlupacený vzhled. Nesmějí
chybět v žádné sbírce milovníků kaktusů. Pěstuje se také jako solitéra nejlépe v ozdobné
keramice. V létě umisťujeme rostliny na světlém, teplém a slunečném místě. Nikdy by
neměla teplota klesnout pod 15 °C. Rostlinám musíme zajistit dostatek čerstvého vzduchu.
Pro sbírky kaktusů a sukulentů si milovníci pořizuji různé okenní skleníčky, vitríny, zařízení
na balkóny, apod. Při pěstování kaktusů musíme vycházet ze zásady, že nemohou uspokojivé
růst bez slunce. V zimě potřebuje tento druh také dostatek světla a teplotu v rozmezí
12—15 °C. Za příliš suchého vzduchu se vlasy lehce lámou. Rostliny se přesazují každoročně
na jaře do květináčů jen o málo větších než byly původní. Jako zemina se používá
směs vyzrálého kompostu, drnovky a hrubozrnného písku v poměru 2:2:2, za přidání
trochu dřevěného uhlí. Během léta zaléváme průměrně jako u ostatních kaktusů, v zimě
vyžaduje zálivku velmi omezenou.
Rozmnožuje se semenem. Semenáčky pomalu rostou. Hydroponické pěstováni je
možné. Nároky na světlo jsou 2 000 luxů.
PALMA HORSKÁ
Chamaedora elegans Mart
Patří do čeledi Palmae. Původem je z tropické Ameriky, hlavně z Mexika. Ve světě je dnes
známých asi 130 druhů. Jako hrnkové rostliny se pěstují ještě ojediněle druhy Chamaedora
graminifolia, Chamaedora tanella a další Rostliny v bytových podmínkách dorůstají do
výšky až 200 cm a dosahují v průměru 40—60 cm. Květy jsou drobné, žluté, poněkud
připomínají acacie. Rostliny jsou dvoudomé. Na některých vyrůstají samčí květy, na
jiných samicí Listy jsou krásně peřité dělené.
Je to jedna z mála palem, které v bytě pravidelně kvetou již jako mladé rostliny. Nejlépe
se daří při teplotách 16—20 °C. Rostliny umisťujeme do rozptýleného světla. Nejlepší
místo je u okna na východní nebo západní straně. Nesnášejí polední přímé sluneční
paprsky. Chráníme ji také před průvanem. Nejvýhodnější teploty pro přezimování jsou
v rozmezí 15—18 °C. Snášejí dobře ústřední topení. Rostliny se přesazují jedenkrát za dva
roky do směsi listovky, pařeništní zeminy, rašeliny a písku v poměru 2:3:1:1. Stejné jako
všechny palmy vyžaduje hlubší a užší květináče. V mělkých a širokých špatně rostou.
Chamaedoru zaléváme během celého roku úměrně k teplotám místností, v kterých
rostliny pěstujeme. Rostliny nemají mít v misce pod květináčem vodu. Proto je dobře
půl hodiny po zálivce zkontrolovat misky a vodu vylít. Během léta přihnojujeme rostliny
některým plným hnojivem v zálivce. Od konce září nehnojíme.
Rozmnožuje se dováženými semeny. Povrch semen je neobyčejné tvrdý. Proto je
namáčíme před výsevem 48 hodin ve vodě. Výsevy udržujeme při teplotách 24—26 °C.
Hydroponické pěstování je vhodné. Ve větších nádobách dorůstají v pěkné až 2 m vysoké
exempláře.
ŽUMARA
Chamaerops h u m i I i s i.
Patří do čeledi Palmae. Původem je ze Středomoří. Ve světě je známých asi 9 druhů.
Tato palma roste ve volné přírodě v řadě evropských zemí na pobřeží Středozemního
a Černého moře. Listy jsou vějířovité, na spodní straně řapíku trnité.
Rostliny se v interiéru užívají především pro dekoraci větších místností, výstavních
hal, vytápěných chodeb a všude tam, kde potřebujeme velké rostliny. V létě ponecháváme
rostliny na stanovišti nebo je můžeme umístit na balkóně, lodgii i venku na zahradě.
V zimě se nejlépe daří v poloteplých místnostech na světle při teplotách 12—14 °C
Přezimuje však i za podstatné nižších teplot, blížících se k nule, ale kde nemrzne. Snáší
také během zimy i vyšší teploty místností s ústředním topením. Mladé rostliny se přesazuji
každoročně na jaře, starší jednou za dva až tři roky. Zálivka je během léta vydatná,
v zimě přizpůsobená teplotám místnosti Od dubna do září přihnojujeme rostliny některým
plným hnojivem.
Rozmnožuje se semenem nebo kořenovými odnožemi, které u starších rostlin kolem
dokola vyráží. Semeno si můžeme nasbírat na dovolené tam, kde tyto palmy rostou.
To je na pobřeží Středozemního moře, v Jugoslávii, na sovětském Černomoří a jinde.
Semeno vyséváme do pilin nebo do písku do květináčů nebo misek. Výsevy stavíme
do místností s vyšší teplotou a udržujeme stále vlhké. Vyklíčí za 3—15 týdnů. Po vyklíčení
je vysazujeme do malých květináčků a pěstujeme stejně jako dospělé rostliny.
ZELENEC
Chlorophytum c o m o s u m Bak.
Patří do čeledi Liliaceae. Původem je z jižní Afriky. Ve světě je dnes známých asi 100 druhů.
Rostliny mají dlouhé, trávovité, úzce řemenovité listy, zelené, bíle panašované nebo
lemované. Malé, bílé květy jsou bezvýznamné.
V interiéru se pěstují především jako ampulovité převislé rostliny. Na prostředí nejsou
náročné. Rostou na plném slunci i v polostínu. Přes léto se mohou umístit na balkoně.
Rostliny jsou však intenzívně vyhledávány ptactvem, které vyzobává listy a kočkami, které
okusují výhonky. Rostliny jsou vhodné i do různých nádob a ampuli k zavěšení na stěny.
Vzhledem ke své nenáročnosti hodí se pro všechny způsoby pěstování, k dekoraci bytů,
veřejných místností, i jako doplněk k výsadbě epifytických kmenů. Vydrží i delší čas, např.
po dobu dovolené bez zálivky, i když to má vliv na jejich vzhled. Ale po zalití, přihnojení,
eventuálně přesazení se zase rychle zlepší jejich kondiční stav. Přes zimu snášejí chladnější
místnosti i vyšší teploty ústředního topení. Minimální teplota v zimě by však neměla
klesnout pod 6 °C. Rostliny se přesazují jednou za dva až tři roky. Žádají časté přihnojování.
Pokud se pěstují i během zimy při vyšších teplotách, je vhodné i v tomto období
přihnojovat. Zálivku vyžadují hlavně v létě bohatou, v zimě omezenou podle teploty
místnosti.
Množí se dobře mladými rostlinami, které vyrůstají na převislých výhonech. Hydroponické
pěstování je vhodné.
ŽUMEN
Cissus adenopoda Sprague
Patří do čeledi Vitaceae. Původem je z Toga a Kamerunu. Ve světě je dnes známých asi
350 druhů. Rostliny v bytových podmínkách rychle rostou. Listy jsou trojčetné, 7—15 cm
dlouhé, vejčitého tvaru, zašpičatělé. Na vrchní straně zelené, na spodní straně červené,
jemné ochlupacené. Výhony jsou slabé, dlouhé a je třeba je při použití na konstrukce
nebo živé stěny vyvažovat. Kořeny jsou hlízovitě zduřelé.
Rostliny se v interiéru pěstují především pro zajímavý popínavý habitus a rychlý růst.
V létě se umisťují na světlém místě. Snášeji dobře i plné oslunění. V létě vyžaduje každých
14 dní přihnojení nejlépe plným hnojivem v tekutém stavu při zálivce. Jako zemina se
používá směs kompostu, rašeliny a pisku v poměru 3:1:1. Optimální půdní reakce je
5,3—6,4 pH. Zálivku během celého roku vyžaduje vydatnou.
Rozmnožuje se řízky během celého roku. Řízky můžeme zakořeňovat buď v nádobách
s vodou nebo v miskách s rašelinou a pískem. Po zakořenění je přesazujeme po 3—5 kusech
do květináčů o průměru 11 — 13 cm. Musíme je několikrát zaštípnout, aby se dobře
rozvětvily. Hydroponické pěstování je vhodné. Nároky na světlo mají 600 luxů. Upotřebení
má především do závěsné keramiky, na živé stěny i všude tam, kde potřebujeme pnoucí
nebo převislou rychle rostoucí květinu.
ŽUMEN
C i s s u s antarctica Vent.
Patří do čeledi Vitaceae. Původem je z Austrálie. Listy jsou velké, srdčité, tvrdé, na okraji
pilovité, až 15 cm dlouhé. Rostlina má popínavý charakter. Mladé výhonky jsou načervenalé.
Květy jsou drobné, zelené, zřídka kdy v bytech kvete.
Rostliny nemají specifické nároky na prostředí, snášejí dobře umístěni na plném slunci
i zastíněné prostory. V zimě nejlépe přezimuje v místnosti při teplotě 8—10 °C, snáší
však i vyšší teploty. V chladných místnostech nesmí teplota klesnout pod 3 °C Za horkých
letních dní je třeba rostliny důkladné větrat a rosit, jinak shazují listy. Rostliny se přesazuji
— mladé každoročně, starší jednou za 2—3 roky. Při přesazování je nutno zpravidla
upravit rostliny řezem. Tvarovat a zaštipovat můžeme v průběhu celého roku. Jako
zeminu používáme směs listovky, rašeliny a písku v poměru 3:1:1. Zaléváme v létě
vydatně, v zimě omezeně podle teploty. Rostliny přihnojujeme každých 14 dni některým
plným hnojivem.
Rozmnožování se provádí řízky, nejlépe na jaře. Hydroponické pěstování je vhodné
Cissus antarctica má široké možnosti upotřebení. Nejčastěji jako solitérní rostlina, která
při pečlivém ošetřování může v bytových podmínkách dorůst ve velké exempláře.
Do misek a do společenstev s jinými druhy používáme jen mladé rostliny.
BLAHOKEŘ
Clerodendrum thomsonae Balf. f.
Patří do čeledi Verbenaceae. Původem je ze západní Afriky. Ve světě je dnes známých
asi 400 druhů. Jako hrnkové rostliny se ještě pěstují Clerodendrum splendens a Clerodendrum
speciosissimum. Vzrůst rostliny je lianovitý, listy jsou protáhle vejčité. Květy
jsou šarlatově červené s bílými kalichy a rostou v latách. Hlavní období kvetení je duben
až červenec.
Rostliny se v interiéru pěstují především pro zajímavé květy a celkový dekorační
charakter. Květy příjemné voní. Během léta umisťujeme rostliny do rozptýleného světla
nebo polostínu a vyvažujeme je k oporám. Vyžadují dostatek čerstvého vzduchu, ale
nesnášejí průvan. Rostliny často rosíme. Vyžadují dostatečné vysokou vzdušnou vlhkost.
Od konce srpna omezujeme zálivku. V zimě vyžadují klid. Nejlépe přezimují při teplotách
10—12 °C. Během zimy musí opadat listy. Rostliny se přesazují každoročně, již koncem
ledna nebo února. Při přesazení zkrátíme všechny výhony o třetinu. Zálivka musí být
během léta vydatná, spojená s rosením listů. V zimě zálivku omezujeme. Od února do
konce srpna přihnojujeme rostliny některým plným hnojivem v zálivce v koncentraci
0,2 %. Zimní klid a opadání listů je nutné pro bohaté kvetení.
Hydroponické pěstování není vhodné. Blahokeř rozmnožujeme řízky v březnu až dubnu.
K zakořenění vyžadují spodní teplo množárny. Pří teplotách 24—26 °C koření asi za tři
týdny.
ŘEMENATKA
C I i v i a m i n i a t a Regel
Patří do čeledi Amaryllidaceae. Původem je z jihovýchodní Afriky. Ve světě jsou dnes
známy 3 druhy. Jako hrnkové rostliny se ojediněle pěstují ještě dva druhy — Clivia
nobitis Lindl. a Clivia gardenii Hook. Listy jsou až 50 cm dlouhé, řemenaté, od nich
pochází také české jméno řemenatka. Jsou 3—6 cm široké, tmavě zelené. Květenství
je okolik s deseti až dvaceti oranžovými květy. Hlavní období kvetení je od února do
června.
Rostliny se v interiéru pěstují především pro zajímavé květy a nenáročnost na prostředí
a ošetřování. Nejsou náročné ani na světelné podmínky. Rostou dobře i v polostínu
a nejlépe přezimují při teplotách 14—16 °C. Během celého roku umisťujeme rostliny na
světlé místo bez přímého poledního slunce. Dobře jim prospívá časté větrání. Nemá
ráda, když se přemisťuje na jiné místo. Někdy se objevují na listech světlá mokvající
místa. Bývají způsobena buď přílišným hnojením nebo příliš studeným prostředím.
Mladé rostliny se přesazují každoročně, starší jednou za dva až čtyři roky vždy po odkvětu.
Jako zemina se používá směs kompostu, pařeništní země, rašeliny a písku v poměru
3:2:1:1. Optimální půdní reakce je 6,5—7,5 pH. Zálivka je během léta až do poloviny
října vydatná. Potom do konce roku velmi omezená, aby se rostlina vyprovokovala
k násadě květů. Proto klidové stadium má trvat minimálně 3 měsíce. Od poloviny ledna
začínáme více zalévat. Rostliny od násady květů do poloviny srpna přihnojujeme každých
14 dní některým plným hnojivem.
Rozmnožují se semenem, dělením při přesazování a odnožemi, které z rostliny vyrůstají.
Při pěstování ze semene kvetou semenáčky až pátým rokem po výsevu. Hydroponické
pěstování je vhodné.
Campanula i s o p h y l l a Moretti
Patři do čeledi Campanulaceae. Původem je z Itálie, Středomoří. Ve světě je dnes známých
asi 300 druhů. Jako hrnkové rostliny se pěstují tyto zvonky v barvách modré, bílé a růžové
Jsou známé pod názvem ženich, nevěsta a družička. Dobře ošetřované rostliny kvetou
po celý rok.
Rostliny se v interiéru pěstuji jak v normálních květináčích, tak v závěsné keramice,
jako ampulová rostlina. Rostliny pěstujeme v chladné světlé místnosti blízko okna. Snáší
i polostín, ale méně kvetou. Dobře přezimují ve světlé místnosti, kde nemrzne. Od jara
do podzimu je zaléváme dostatečně, zpravidla vždy, když povrch zeminy v květináči
mírné oschne. Nesnášejí přemokření. Hodinu po zalití je nejlépe vylít vodu, která zůstane
v misce. Přes zimu zaléváme jen tolik, aby neuschly. Rostliny přesazujeme každoročně. Při
přesazováni rostliny seřízneme, aby se dobře rozvětvily. Jako zeminu používáme směs
kompostu, drnovky a písku v poměru 3:2:1. Campanula nesnáší kyselou zeminu. Na jaře
v době květu rostliny pravidelné hnojíme tekutými hnojivy jedenkrát týdně.
Rozmnožuje se řízkováním, nejlépe na jaře. Jako řízky bereme mladé letorosty. Po
zakořenění je přesadíme do menších květináčů a několikrát zaštípneme. Odkvetlé květy
musíme pravidelně vyštipovat. Jedině tak nám budou rostliny kvést během celého roku.
V panelových bytech můžeme zvonky pěstovat jen od jara do podzimu než se začne
topit. Potom při vysokých teplotách a nízké vzdušné vlhkosti hynou
PAPRIKA
Ca psi cum annum L.
Patří do čeledi Solanaceae. Původem je z Jižní Ameriky. Ve světě je dnes známých
30 druhů. Jako hrnkové rostliny se pěstují především kultivary s drobnými plody různých
tvarů a barev. Plody jsou většinou palčivé chuti a mohou se použít místo feferonek.
Rostliny si opatříme nákupem, nebo si je sami vypěstujeme ze semene U nás je k dostání
osivo odrůd Fips, která má plody červené, Red Boy s plody oranžově červenými a Žulu,
která má plody krátké, tmavě fialové až černé.
Semeno se vysévá v únoru až březnu do truhlíčků. Rostliny se dvakrát přepichují
a potom se vysazují po dvou až třech do květináčů 12—13 cm v průměru. Rostliny
několikrát zaštípneme, aby se nám dobře rozvětvily. Umisťujeme je za okny na plném
slunci. Od začátku června je můžeme přemístit na balkón nebo do zahrady. Zemina má být
výživná, nejlépe směs kompostu s pískem v poměru 3:2. Zálivka je vydatná, každý týden
rostliny přihnojujeme některým plným hnojivem. Pokud je pěstujeme na balkónu,
přeneseme je zpět do místnosti již začátkem září, kdy začínají studené noci. Při dobrém
ošetřování vydrží svěží zpravidla do ledna. Potom kulturu likvidujeme.
Kulturu můžeme také obnovit tak, že v lednu před likvidací starých rostlin ořežeme
vrcholové výhony, upravíme je jako řízky na 3—4 očka a zakořeníme je ve směsi písku
a rašeliny. Dále je pěstujeme stejné jako semenáče.
KATLEJA
CattIeya Lindl.
Patří do čeledi Orchidaceae. Původem je z tropické Ameriky. Ve světě je známých asi
65 druhů. Jako hrnkové rostliny se pěstuje v zahradnictví především k řezu celá řada
druhů a ještě více kříženců, lišících se od sebe tvarem, barvou a velikostí květů i obdobím
kveteni. Květy orchidejí patří mezi nejhezčí v rostlinné říši a Catleya patří svými květy
mezi nejhezčí orchideje. Květy vyrůstají na rostlině jednotlivé nebo v hroznech, jsou
různé velikosti od 4 cm až do 25 cm v průměru. Nejčastěji se objevují v barvách růžové
a fialové.
Při pěstování v bytech jsou náročné na vzdušnou vlhkost, a proto se jim daří nejlépe
ve speciálních skleníčcích nebo vitrínách. V zimním období se doporučují noční teploty
cca 14 °C a denní teploty cca 12 °C. V létě se denní teploty mají pohybovat kolem 22 °C
a v noci cca 18 °C. Rostliny umisťujeme tak, aby byly chráněny před přímými slunečními
paprsky. Substrát pro pěstování se připravuje jako pro ostatní epifytické orchideje.
Nejčastěji je to směs: 2 díly kořene osladiče a 1 díl sphagna. Při pěstování orchidejí
v bytech vzhledem k široké škále druhů s různými nároky na ošetřování a prostředí,
je třeba prostudovat speciální literaturu.
Rostliny Cattleya se poměrně snadno získávají nákupem ve speciálních květinových
prodejnách. Patří mezi ty snáze pěstovatelné druhy pro milovníky květin, kteří chtějí
s orchidejemi začít.
STAŘEČEK
Cephalocereus s e n i I i s (Harv.) Pfeiff.
Patří do čeledi Cactaceae. Původem je z Jižní Ameriky. Ve své domovině vyrůstá ve statné
exempláře až 15 m vysoké a 60 cm široké. Roste hlavně na svazích hor, na mexických
planinách. Po celém těle je tento kaktus obrostlý bílými až šedohnědými vlasy. Podle
této vlastnosti také dostal jméno stařeček. Květy jsou velmi čisté žluté barvy. Hlavní
období kvetení je v létě.
Rostliny se v interiéru pěstují především pro krásný ochlupacený vzhled. Nesmějí
chybět v žádné sbírce milovníků kaktusů. Pěstuje se také jako solitéra nejlépe v ozdobné
keramice. V létě umisťujeme rostliny na světlém, teplém a slunečném místě. Nikdy by
neměla teplota klesnout pod 15 °C. Rostlinám musíme zajistit dostatek čerstvého vzduchu.
Pro sbírky kaktusů a sukulentů si milovníci pořizuji různé okenní skleníčky, vitríny, zařízení
na balkóny, apod. Při pěstování kaktusů musíme vycházet ze zásady, že nemohou uspokojivé
růst bez slunce. V zimě potřebuje tento druh také dostatek světla a teplotu v rozmezí
12—15 °C. Za příliš suchého vzduchu se vlasy lehce lámou. Rostliny se přesazují každoročně
na jaře do květináčů jen o málo větších než byly původní. Jako zemina se používá
směs vyzrálého kompostu, drnovky a hrubozrnného písku v poměru 2:2:2, za přidání
trochu dřevěného uhlí. Během léta zaléváme průměrně jako u ostatních kaktusů, v zimě
vyžaduje zálivku velmi omezenou.
Rozmnožuje se semenem. Semenáčky pomalu rostou. Hydroponické pěstováni je
možné. Nároky na světlo jsou 2 000 luxů.
PALMA HORSKÁ
Chamaedora elegans Mart
Patří do čeledi Palmae. Původem je z tropické Ameriky, hlavně z Mexika. Ve světě je dnes
známých asi 130 druhů. Jako hrnkové rostliny se pěstují ještě ojediněle druhy Chamaedora
graminifolia, Chamaedora tanella a další Rostliny v bytových podmínkách dorůstají do
výšky až 200 cm a dosahují v průměru 40—60 cm. Květy jsou drobné, žluté, poněkud
připomínají acacie. Rostliny jsou dvoudomé. Na některých vyrůstají samčí květy, na
jiných samicí Listy jsou krásně peřité dělené.
Je to jedna z mála palem, které v bytě pravidelně kvetou již jako mladé rostliny. Nejlépe
se daří při teplotách 16—20 °C. Rostliny umisťujeme do rozptýleného světla. Nejlepší
místo je u okna na východní nebo západní straně. Nesnášejí polední přímé sluneční
paprsky. Chráníme ji také před průvanem. Nejvýhodnější teploty pro přezimování jsou
v rozmezí 15—18 °C. Snášejí dobře ústřední topení. Rostliny se přesazují jedenkrát za dva
roky do směsi listovky, pařeništní zeminy, rašeliny a písku v poměru 2:3:1:1. Stejné jako
všechny palmy vyžaduje hlubší a užší květináče. V mělkých a širokých špatně rostou.
Chamaedoru zaléváme během celého roku úměrně k teplotám místností, v kterých
rostliny pěstujeme. Rostliny nemají mít v misce pod květináčem vodu. Proto je dobře
půl hodiny po zálivce zkontrolovat misky a vodu vylít. Během léta přihnojujeme rostliny
některým plným hnojivem v zálivce. Od konce září nehnojíme.
Rozmnožuje se dováženými semeny. Povrch semen je neobyčejné tvrdý. Proto je
namáčíme před výsevem 48 hodin ve vodě. Výsevy udržujeme při teplotách 24—26 °C.
Hydroponické pěstování je vhodné. Ve větších nádobách dorůstají v pěkné až 2 m vysoké
exempláře.
ŽUMARA
Chamaerops h u m i I i s i.
Patří do čeledi Palmae. Původem je ze Středomoří. Ve světě je známých asi 9 druhů.
Tato palma roste ve volné přírodě v řadě evropských zemí na pobřeží Středozemního
a Černého moře. Listy jsou vějířovité, na spodní straně řapíku trnité.
Rostliny se v interiéru užívají především pro dekoraci větších místností, výstavních
hal, vytápěných chodeb a všude tam, kde potřebujeme velké rostliny. V létě ponecháváme
rostliny na stanovišti nebo je můžeme umístit na balkóně, lodgii i venku na zahradě.
V zimě se nejlépe daří v poloteplých místnostech na světle při teplotách 12—14 °C
Přezimuje však i za podstatné nižších teplot, blížících se k nule, ale kde nemrzne. Snáší
také během zimy i vyšší teploty místností s ústředním topením. Mladé rostliny se přesazuji
každoročně na jaře, starší jednou za dva až tři roky. Zálivka je během léta vydatná,
v zimě přizpůsobená teplotám místnosti Od dubna do září přihnojujeme rostliny některým
plným hnojivem.
Rozmnožuje se semenem nebo kořenovými odnožemi, které u starších rostlin kolem
dokola vyráží. Semeno si můžeme nasbírat na dovolené tam, kde tyto palmy rostou.
To je na pobřeží Středozemního moře, v Jugoslávii, na sovětském Černomoří a jinde.
Semeno vyséváme do pilin nebo do písku do květináčů nebo misek. Výsevy stavíme
do místností s vyšší teplotou a udržujeme stále vlhké. Vyklíčí za 3—15 týdnů. Po vyklíčení
je vysazujeme do malých květináčků a pěstujeme stejně jako dospělé rostliny.
ZELENEC
Chlorophytum c o m o s u m Bak.
Patří do čeledi Liliaceae. Původem je z jižní Afriky. Ve světě je dnes známých asi 100 druhů.
Rostliny mají dlouhé, trávovité, úzce řemenovité listy, zelené, bíle panašované nebo
lemované. Malé, bílé květy jsou bezvýznamné.
V interiéru se pěstují především jako ampulovité převislé rostliny. Na prostředí nejsou
náročné. Rostou na plném slunci i v polostínu. Přes léto se mohou umístit na balkoně.
Rostliny jsou však intenzívně vyhledávány ptactvem, které vyzobává listy a kočkami, které
okusují výhonky. Rostliny jsou vhodné i do různých nádob a ampuli k zavěšení na stěny.
Vzhledem ke své nenáročnosti hodí se pro všechny způsoby pěstování, k dekoraci bytů,
veřejných místností, i jako doplněk k výsadbě epifytických kmenů. Vydrží i delší čas, např.
po dobu dovolené bez zálivky, i když to má vliv na jejich vzhled. Ale po zalití, přihnojení,
eventuálně přesazení se zase rychle zlepší jejich kondiční stav. Přes zimu snášejí chladnější
místnosti i vyšší teploty ústředního topení. Minimální teplota v zimě by však neměla
klesnout pod 6 °C. Rostliny se přesazují jednou za dva až tři roky. Žádají časté přihnojování.
Pokud se pěstují i během zimy při vyšších teplotách, je vhodné i v tomto období
přihnojovat. Zálivku vyžadují hlavně v létě bohatou, v zimě omezenou podle teploty
místnosti.
Množí se dobře mladými rostlinami, které vyrůstají na převislých výhonech. Hydroponické
pěstování je vhodné.
ŽUMEN
Cissus adenopoda Sprague
Patří do čeledi Vitaceae. Původem je z Toga a Kamerunu. Ve světě je dnes známých asi
350 druhů. Rostliny v bytových podmínkách rychle rostou. Listy jsou trojčetné, 7—15 cm
dlouhé, vejčitého tvaru, zašpičatělé. Na vrchní straně zelené, na spodní straně červené,
jemné ochlupacené. Výhony jsou slabé, dlouhé a je třeba je při použití na konstrukce
nebo živé stěny vyvažovat. Kořeny jsou hlízovitě zduřelé.
Rostliny se v interiéru pěstují především pro zajímavý popínavý habitus a rychlý růst.
V létě se umisťují na světlém místě. Snášeji dobře i plné oslunění. V létě vyžaduje každých
14 dní přihnojení nejlépe plným hnojivem v tekutém stavu při zálivce. Jako zemina se
používá směs kompostu, rašeliny a pisku v poměru 3:1:1. Optimální půdní reakce je
5,3—6,4 pH. Zálivku během celého roku vyžaduje vydatnou.
Rozmnožuje se řízky během celého roku. Řízky můžeme zakořeňovat buď v nádobách
s vodou nebo v miskách s rašelinou a pískem. Po zakořenění je přesazujeme po 3—5 kusech
do květináčů o průměru 11 — 13 cm. Musíme je několikrát zaštípnout, aby se dobře
rozvětvily. Hydroponické pěstování je vhodné. Nároky na světlo mají 600 luxů. Upotřebení
má především do závěsné keramiky, na živé stěny i všude tam, kde potřebujeme pnoucí
nebo převislou rychle rostoucí květinu.
ŽUMEN
C i s s u s antarctica Vent.
Patří do čeledi Vitaceae. Původem je z Austrálie. Listy jsou velké, srdčité, tvrdé, na okraji
pilovité, až 15 cm dlouhé. Rostlina má popínavý charakter. Mladé výhonky jsou načervenalé.
Květy jsou drobné, zelené, zřídka kdy v bytech kvete.
Rostliny nemají specifické nároky na prostředí, snášejí dobře umístěni na plném slunci
i zastíněné prostory. V zimě nejlépe přezimuje v místnosti při teplotě 8—10 °C, snáší
však i vyšší teploty. V chladných místnostech nesmí teplota klesnout pod 3 °C Za horkých
letních dní je třeba rostliny důkladné větrat a rosit, jinak shazují listy. Rostliny se přesazuji
— mladé každoročně, starší jednou za 2—3 roky. Při přesazování je nutno zpravidla
upravit rostliny řezem. Tvarovat a zaštipovat můžeme v průběhu celého roku. Jako
zeminu používáme směs listovky, rašeliny a písku v poměru 3:1:1. Zaléváme v létě
vydatně, v zimě omezeně podle teploty. Rostliny přihnojujeme každých 14 dni některým
plným hnojivem.
Rozmnožování se provádí řízky, nejlépe na jaře. Hydroponické pěstování je vhodné
Cissus antarctica má široké možnosti upotřebení. Nejčastěji jako solitérní rostlina, která
při pečlivém ošetřování může v bytových podmínkách dorůst ve velké exempláře.
Do misek a do společenstev s jinými druhy používáme jen mladé rostliny.
BLAHOKEŘ
Clerodendrum thomsonae Balf. f.
Patří do čeledi Verbenaceae. Původem je ze západní Afriky. Ve světě je dnes známých
asi 400 druhů. Jako hrnkové rostliny se ještě pěstují Clerodendrum splendens a Clerodendrum
speciosissimum. Vzrůst rostliny je lianovitý, listy jsou protáhle vejčité. Květy
jsou šarlatově červené s bílými kalichy a rostou v latách. Hlavní období kvetení je duben
až červenec.
Rostliny se v interiéru pěstují především pro zajímavé květy a celkový dekorační
charakter. Květy příjemné voní. Během léta umisťujeme rostliny do rozptýleného světla
nebo polostínu a vyvažujeme je k oporám. Vyžadují dostatek čerstvého vzduchu, ale
nesnášejí průvan. Rostliny často rosíme. Vyžadují dostatečné vysokou vzdušnou vlhkost.
Od konce srpna omezujeme zálivku. V zimě vyžadují klid. Nejlépe přezimují při teplotách
10—12 °C. Během zimy musí opadat listy. Rostliny se přesazují každoročně, již koncem
ledna nebo února. Při přesazení zkrátíme všechny výhony o třetinu. Zálivka musí být
během léta vydatná, spojená s rosením listů. V zimě zálivku omezujeme. Od února do
konce srpna přihnojujeme rostliny některým plným hnojivem v zálivce v koncentraci
0,2 %. Zimní klid a opadání listů je nutné pro bohaté kvetení.
Hydroponické pěstování není vhodné. Blahokeř rozmnožujeme řízky v březnu až dubnu.
K zakořenění vyžadují spodní teplo množárny. Pří teplotách 24—26 °C koření asi za tři
týdny.
ŘEMENATKA
C I i v i a m i n i a t a Regel
Patří do čeledi Amaryllidaceae. Původem je z jihovýchodní Afriky. Ve světě jsou dnes
známy 3 druhy. Jako hrnkové rostliny se ojediněle pěstují ještě dva druhy — Clivia
nobitis Lindl. a Clivia gardenii Hook. Listy jsou až 50 cm dlouhé, řemenaté, od nich
pochází také české jméno řemenatka. Jsou 3—6 cm široké, tmavě zelené. Květenství
je okolik s deseti až dvaceti oranžovými květy. Hlavní období kvetení je od února do
června.
Rostliny se v interiéru pěstují především pro zajímavé květy a nenáročnost na prostředí
a ošetřování. Nejsou náročné ani na světelné podmínky. Rostou dobře i v polostínu
a nejlépe přezimují při teplotách 14—16 °C. Během celého roku umisťujeme rostliny na
světlé místo bez přímého poledního slunce. Dobře jim prospívá časté větrání. Nemá
ráda, když se přemisťuje na jiné místo. Někdy se objevují na listech světlá mokvající
místa. Bývají způsobena buď přílišným hnojením nebo příliš studeným prostředím.
Mladé rostliny se přesazují každoročně, starší jednou za dva až čtyři roky vždy po odkvětu.
Jako zemina se používá směs kompostu, pařeništní země, rašeliny a písku v poměru
3:2:1:1. Optimální půdní reakce je 6,5—7,5 pH. Zálivka je během léta až do poloviny
října vydatná. Potom do konce roku velmi omezená, aby se rostlina vyprovokovala
k násadě květů. Proto klidové stadium má trvat minimálně 3 měsíce. Od poloviny ledna
začínáme více zalévat. Rostliny od násady květů do poloviny srpna přihnojujeme každých
14 dní některým plným hnojivem.
Rozmnožují se semenem, dělením při přesazování a odnožemi, které z rostliny vyrůstají.
Při pěstování ze semene kvetou semenáčky až pátým rokem po výsevu. Hydroponické
pěstování je vhodné.
Labels: Květiny
posted by makak at 7:55 AM
