Nakonec

ještě něco k ošetřování rostlin
vysazených na kmeni. Hlavní prací bude
zálivka a nutno přiznat, že to nebude
práce jen na několik minut jako u květin
pěstovaných v květináčích. Květiny na
kmeni jsou totiž jednak obtížněji přístupné,
jednak rychleji vysýchají, neboť jsou
na větve upevněny většinou bez květináčů,
jen v mechovém obalu. Celou úpravu
je nutno často porosit mlhovkou, aby
vzácné a citlivější květiny netrpěly suchem.
Jednou týdně se přidá do vody
určené k zálivce trochu hnojiva. Květiny
na kmeni se musí také soustavné čistit,
obírat z nich zaschlé lístky nebo odkvetlé
květy, protože malé nedostatky dovedou
často pokazit celkový dojem.

Aranžmá v kůře

jako náznak epifytniho kmenu se hodí do každého interiéru
Konce větví nemají být květinami přeplněny,
narušilo by to přirozený vzhled.
Budeme-li upravovat takový kmen
v okně nebo skleněné vitríně, pak jej postavíme
do polohy podle svého přání a
podle výtvarného záměru a necháme po
něm pnout vhodnou pnoucí rostlinu, jako
např. Cissus antarctica, jejíž květináč bude
zamaskován u úpatí kmene.
Dříve však, než se dáme do práce, musíme
si udělat výlet někam na okraj lesa
k potůčku, kde roste mech rašelník. Budeme
ho potřebovat pořádný pytel. Koupit
se nikde nedá.
Jako porost stromu se hodí především
bromélie (Nidularium, Vriesea, Cryptanthus,
Tillandsia, Billbergia, Aechmea),
z převislých rostlin nejsnáze získáte Scindapsus
pictus nebo Scindapsus aureus,
Bougainvillea glabra, různé druhy Cissusu,
Fatshederu, Ficus stipulata, různé druhy
Hedera, Columnea, Hoya carnosa, Hoya
bella, Vitis voineriana.
Jako podrost pod strom: Anthurium
scherzerianum, Begonia rex, Chlorophytum,
všechny druhy Peperomií, různé druhy
Maranty, Ficus stipulata, Fittonia, Aglaonema,
Dieffenbachia, Pilea spruceana, Pilea
cadierei, Selaginella martensii a různé břečťany.
Znovu připomínáme, že opatřování
květin nebude ani snadné, ani levné. Epifytní
kmen, alespoň ve středně velké úpravě,
bude tedy stát několik set korun a
vyžádá si hlavně trpělivé hledání, ale konečný
účinek bude tak mohutný, že těch
peněz nebudeme litovat.

zalevani

Protože se květiny
musí často zalévat a voda by mohla
odkapáváním poškodit parkety nebo koberce,
je nutné po celé šíři stromu dát
na zem plechovou mísu. Aby svým vzhledem
nepůsobila rušivě, můžeme ji vysadit
kusy mechu nebo nízkými podrostovými
rostlinami rostoucími v rašelině.
Do kmene navrtáme nebo vydlabeme
po celé jeho délce řadu velkých otvorů
a z každé dutiny uděláme i odtokovou dírku.
Při osazování kmene je třeba mnoho
rozvahy. Nelze jej posázet libovolně a libovolnými
rostlinami. Nejdříve si musíme
určit, kde asi bude optický střed, a tam
umístit květinu nejefektnější, třeba nějakou
hezky vybarvenou bromelii, Anthurium
nebo jiný druh, tedy květinu, která
bude náš pohled jak barevné, tak i tvarové
k sobě přitahovat. U větších kmenů k tomu
nestačí jedna květina, ale bude třeba seskupit
k sobě několik výrazných květin.
Teprve pak začneme s rozmísťováním
ostatních květin. Těžiště celé úpravy má
být asi ve spodní třetině a tvoří je několik
větších rostlin, jako např. Dieffenbachia,
Dracaena nebo jiné pestrolisté květiny.

Další variací epifytního kmene může být
kus silnějšího kmene, který necháme ležet
na okenním rámu a do něhož vydlabeme
otvory pro vsazení květin.
Nejzajímavějším tvarem pro použití v
okně jsou epifytní kmeny zavěšené na
tenkých drátech nebo silonových vláknech
buď napříč celého okna, nebo jen po jeho
jedné straně. Ovšem vždy to závisí na
prostorových možnostech pěstitele.
Není třeba ani zdůrazňovat, že tato forma
úpravy květin je snad tím nejvyšším
stupněm použití květin, který si v obývacím
pokoji můžeme dovolit a snad také
nejefektnějším způsobem výzdoby. A právě
ve strohém moderním nábytkovém stylu
zvláštnost celé květinové úpravy vynikne.
Na přinesenou větev dovede zručnější
aranžér (a zde již můžeme právem použít
tohoto výrazu) nasadit do navrtaných děr
ještě další větve, které by si na kmenu
přál mít. Pokud to nebude kmen zavěšený,
je třeba postarat se o jeho důkladné zakotvení,
aby vzhledem ke své výšce a
k váze květin na něm usazených neztratil
rovnováhu a nezvrátil se.

EPIFYTNÍ KMENY

V přírodě — ve své domovině — žije řada
rostlin na jiných rostlinách nebo stromech.
Tyto epifyty žijí z humusu, který se vytvořil
na kůře nebo mezi větvemi z tlejícího listi,
dřeva a mechu. Návštěvníci Kuby jistě viděli
mnoho krásných ananasovitých rostlin,
které u nás musíme pracně pěstovat ve
skleníku na větvích stromů. V přírodě v jiRaphidophora aurea v závěsném
keramickém květináči
ných částech světa žiji epifyticky různé
druhy orchidejí, kapradin, philodendronů,
scindapsusů i fíkusů. Mít doma kus tropické
přírody, zhotovit si epifytní kmen je jistě
přáním mnoha milovníků květin a je to
přání zcela splnitelné. Velikost volíme podle
místa, které chceme pro tento účel
v bytě uvolnit. Stačí kus zajímavé větve,
umístěné šikmo před oknem nebo na stěně
místnosti místo obrazu, několik bromeliovitých
květin a převislých rostlin a při troše
fantazie vykouzlíme v bytě kus exotické
přírody. Jako materiál pro epifytní kmeny
slouží téměř všechny druhy listnatých i jehličnatých
stromů. Jde jen o to citlivé volit
ke tvaru větví a barvě kůry další rostlinný
materiál, z kterého epifytní kmeny zaranžujeme.
Co do vzhledu můžeme epifytní kmeny
rozdělit v podstatě do několika skupin.
Na prvnim místě jsou kmeny, které se tyčí
kolmo vzhůru, mohou být různě rozvětvené,
podle toho, jak velký prostor potřebujeme
vyzdobit. Vedle velkých kmenů,
které se hodí do zimních zahrad, hotelových
hal, velkých oken, můžeme si zhotovit
i kminky menších rozměrů, které se
právě tak vejdou do našeho okna, nebo
které je možno vystavit vsazené do velkého
květináče nebo do dřevěného kbelíku
kdekoliv v místnosti.

Působivou variantou

jsou květiny zavěšené
v několika bambusových tyčích tvořících
jakousi nepravidelnou mříž. Na ně
se umístí v lýkových košíčcích květiny
i s květináči, květináče se mohou obalit
mechem nebo stromovou kůrou. Kdo navštívil
někdy brněnské prodejní výstavy,
jistě viděl podobné mříže v mnoha expozicích
a vždy vypadaly velmi dekorativně.
Konečně není ani nutno dávat do takových
závěsů jen květiny hrnkové s kořeny.
Velmi exoticky působí i úpravy z řezaných
květů. Pak ovšem musíme za závěsnou
nádobu použít bambusového kmínku nebo
keramiky podobného tvaru, aby bylo možno
vložit i do ní zkumavku nebo jinou
skleněnou nádobku naplněnou vodou.
O použití květin na zdi by bylo možno
napsat celou knihu, denně vidíme nová
a nová řešení s novými nápady.
Nakonec bude snad užitečné vyjmenovat
některé květiny, které jsou zvláště
vhodné pro takové závěsy:
K zavěšení jako samostatné květiny v košíčcích,
kokosových skořápkách nebo jiných
nádobkách, kde bude umístěna jen
jedna rostlina: Tradescantia, Ficus stipulata,
Columnea, Saxifraga, Scindapsus, Cissus,
Philodendron, Pilea, Hedera, Ceropegia.
Do visutých zahrádek z bambusu: z bromelií
Billbergia nutans, Vriesea splendens,
Tillandsia, Cryptanthus, Aechmea fasciata.
Z ostatních převislých rostlin: Senecio,
Achimenes, Peperomia, Syngonium, Episcia,
Chlorophytum, Sedum sieboldii, Rhoicissus,
Aeschynanthus.

vyzdoba

Originálně působí také skořápky od kokosových
ořechů, které je možno vysadit
buď přímo, opět nejlépe v rašelině, nebo
do nich vložit malý květináč. Od bambusových
závěsů je již jen krok k visutým
zahrádkám vyrobeným z kusu kmene s
efektně drsnou kůrou. Do kmínku vydlabeme
dutinu ve tvaru vaničky a osadíme
ji stejné jako bambus. Znamenitě se tam
hodí břečťany, malé bromélie, Ceropegia,
Cryptanthus, Ficus pumila, Scindapsus,
Chlorophytum, Fittonia, Pellionia, Tradescantia,
Zebrina a četné jiné převislé květiny.
Taková visutá zahrádka je již miniatur
Philodendron scandens jako závěsná
rostlina roste velmi rychle
ním výsekem tropické přírody. Velkým problémem
je zde však zálivka. Dutina v kmínku
je poměrně malá, květiny vsazené v
mechu či v rašelině budou potřebovat
hodně vláhy a bude je třeba zalévat denně.
Při zálivce konvičkou je nebezpečí, že se
polije zeď, osvědčila se však injekční stříkačka,
kterou se do dutiny pohodlně vpraví
potřebné množství vody.

Není ani třeba vymýšlet

si složité a pracné
způsoby umístění květin. Stačí pouhý
košíček z lýka, do něhož vložíme rostlinu
v květináči a efektu je dosaženo. Je však
dobře květináč obalit igelitovým sáčkem,
aby voda odkapávající po zálivce nezničila
košíček nebo nekapala na parkety a na
nábytek.
Velmi oblíbené i praktické jsou závěsy
z bambusu, zavěšené buď vodorovně, nebo
kolmo. Zde se již může plné uplatnit vkus
a smysl pro výtvarnou práci. Z několika
málo rostlinek můžeme totiž vytvořit závěs
velmi zajímavý, krásný a nezvyklý.
Protože však má bambusová tyč, z níž je
závěs zhotoven, obvykle jen poměrně malý
průměr, narazíme na obtíže technického
rázu. Kdybychom prostor v dutině bambusu
vyplnili zeminou, byla by zem při zálivce
Přelita, avšak vzápětí zase zcela suchá a
květiny by velmi trpěly. Je tedy lépe vyplnit
dutinu buď rašelinou upravenou podle návodu
uvedeného ve stati o hydroponii,
nebo vlhkým mechem rašeliníkem (Sphagnum).
Oba tyto substráty jsou stejně dobré.
Zalévat ovšem musíme opatrně, aby voda
nepřetekla. Vhodnou ochranou je rákosová
rohož umístěná na zdi pod závěsem, která
i značnou měrou přispívá k působivosti celé
úpravy. Jednou týdně je třeba přidat do
vody trochu hnojiva (asi gram na litr vody),
aby květiny měly z čeho žít.

KVĚTINA NA ZDI

Byty v novostavbách bývají malé. Ty tam
jsou časy, kdy uprostřed velkého pokoje
mohla stát rozložitá palma, a přesto zbylo
ještě mnoho místa na neforemné a většinou
i nepotřebné kusy nábytku. V moderním
bytě měříme ne na metry, ale často i na
centimetry a mnohdy stačí, aby některý
kus zařízení byl o několik centimetrů větší,
a již je po plánu rozmístění nábytku. Je přirozené,
že v takové prostorové tísni bude
květina tím posledním, s čím se počítá.
Ale i v těchto omezených prostorách
se najde pro květiny dost místa. Vždyť
místnost má i čtyři stěny, a právě květinové
závěsy jsou přímo určeny k tomu, aby onu
věčně strohou linii moderního nábytku
zjemnily a přerušily. Již při prvním pokusu
sami zjistíte, že květiny na zdi působí zajímavé
a přitom docela samozřejmé.
Umístění květin na zdi není jen výsadou
moderních místností, ale uplatni se stejné
dobře i jinde, na pracovištích, v učebnách,
v čekárnách, v restauracích, v nemocnicích,
prostě všude, kde by květina v květináči
překážela nebo kam se z různých
důvodů nehodí. Květina na zdi neruší a nepřekáží
a okamžité upoutá pohled každého
návštěvníka.

výběr

Nyní k výběru květin. Ne každá květina
se hodí do každého tvaru mísy. Nejlepším
rádcem by zde měla být sama příroda.
Přirozený způsob růstu je samozřejmě vždy
nejhezčí. Mísa má být tak prostorná, aby
kořenové baly květin vyklepnutých z květináčů
mohly být do země opravdu vsazeny
a ne vtěsnány. Jen tak se květina v míse
rychle „zabydlí" a brzy zaplní zem kolem
balu novými kořínky. Vždyť mísa má vydržet
bez přesazování delší dobu, v každém
případě alespoň dva roky. Proto je také
nutno kombinovat květiny, které mají přibližně
stejnou rychlost růstu, aby se nestalo,
že v krátké době některá přeroste
ostatní a poruší vzhled výsadby. Květiny,
které rostou vzpřímeně, budou tvořit střed
mísy nebo pozadí, převislé květiny patří
na okraj, aby mohly svými výhony zakrýt
stěny mísy.
Dříve než květiny vyjmeme z květináčů,
je třeba je dobře zalít, aby se při vyjímání
kořenový bal nerozsypal. Po sesazení mísy
opět dobře zalijeme a celou mísou lehce
klepneme o zem nebo o stůl, aby se zemina
slehla.

Bromeliovité rostliny

ve skleněné kouli
Jak tedy správně květinovou mísu sesadit?
Zde již zasahujeme do umění mistra
vazače. Jestliže pěstování květin můžeme
charakterizovat spíše jako techniku, pak
zde k technice přidáváme smysl pro krásu,
výtvarný cit. Do díla vkládáme notnou dávku
fantazie a tvůrci představivosti, a právě
proto jsou dobře sesazené misky tak krásné.
Prvním úkolem je opatřit si vhodnou
nádobu. Nejvhodnější jsou široké taliřovité
mísy z pálené keramiky, jaké vyrábí družstvo
Keramo. Ještě hezčí jsou mísy čtvercové
nebo obdélníkové, zejména pro tzv.
kaktusové zahrádky se malé obdélníkové
misky ve tvaru vaniček hodí přímo znamenitě.
Mísy nemají zpravidla ve dně odtokovou
dírku. Je proto nutné dát na dno vrstvu
střepin ze starých květináčů jako drenáž
a velmi pečlivé zalévat. Dříve než začneme
se zaléváním, zjistíme vtlačením prstu do
spodních vrstev země, zda je zalévání potřebné,
aby nám květiny neuhynuly přelitím.
Zdraví květin závisí ve značné miře
i na tvaru nádoby, či lépe řečeno na možnosti
provzdušnění země. Širší tvary jsou
vždy výhodnější než tvary úzké a vysoké.
Není třeba obávat se ani mís s glazovaným
povrchem, ale pak je třeba věnovat zálivce
ještě větší pozornost, protože zemina nemá
vůbec žádnou možnost vysýchat.

Správně sesazená mísa

má květinám
umožnit stejně nerušený růst jako v květináči,
ba v dostatečné veliké míse se může
květina vyvíjet ještě lépe než v květináči.
U každé jenotlivé květiny je třeba brát
v úvahu tyto okolnosti:
1. Světelné nároky. Nebudeme sesazovat
např. Coleus, který chce plné sluneční
světlo s Begonií rex, která plné slunce
nesnáší, ač jinak by se po stránce barevnosti
k sobě obé rostliny znamenitě hodily
a většinou takové sestavy i vidíme.
2 Tepelné nároky jednotlivých květin.
Jsou vidět mísy, ve kterých byla uprostřed
arálie a kolem Peperomia scandens, Maranta,
Saintpaulia a jiné tropické květiny. Arálie
potřebuje v zimě umístění v chladné místnosti,
jinak ztrácí listy. Peperomia je však
ztrácí právě v chladu.
3. Nároky na vlhkost. Opět skutečná
ukázka z jedné květinové výlohy: miska,
ve které je společně Sansevieria a Campanula
fragilis.

KVĚTINOVÉ MÍSY

Mísa má mít nevtiravý elegantní tvar, který
má být v harmonickém souladu s charakterem
vysazovaných květin.
Vkusné a po pěstitelské stránce správně
vysazená mísa se často značně liší od toho,
co vídáme jako „květinové aranžmá" ve
výlohách květinářů. To je, soudě podle
kritik v zahraničním tisku, nemoc květinářů
na celém světě. Vyberou se barevně působící
květiny a doslova se napěchují do mísy,
takže je většinou nutno zkrátit i kořeny.
1. Připravíme si prázdný demižon, rostliny,
substráty a zhotovíme nářadí. 2. Ukázka
plnění demižonu zeminou pomocí papírového
kornoutu. 3. Ukázka výsadby rostliny
pomoci ručně zhotoveného nářadí. 4. Ukázka
osázeného demižonu
Přitom ten, kdo mísu sesazoval, obvykle
ani neuvažoval o nárocích jednotlivých
druhů květin — jediným účelem byla ozdobnost.
Snad podobná mísa dobře poslouží
jako krátkodobá ozdoba stolu, ale
ten, kdo má květiny rád a rozumí jim, není
takovým dárkem potěšen. Raději květiny
ihned z mísy vyjme a přesadí je do malých
květináčků, aby zachránil, co se ještě zachránit
dá.