Řez a tvarováni

Řez slouží jednak k udrženi rovnováhy
mezi nadzemní a podzemní části rostliny,
jednak spolu s tvarováním k dosaženi jednotného
stylu. Způsobů tvarování je celá
řada. Větévky ohýbáme do potřebné polohy
omotáním drátem tak, aby vytvářely žádaný
tvar. Můžeme je ohýbat a přichytit
motouzem, zatěžkat kamenným závažím,
můžeme použit klíny k vytvoření požadovaného
sklonu atd. Drát je třeba kontrolovat,
aby se nazařezával do větviček a v případě
potřeby jej odstraňovat nebo vyměňovat.

Typy bonsaí

Klasický způsob pěstováni bonsaí zná
několik desítek různých stylů. Vzory pro
tyto typy, styly nebo tvary byly převzaty
z volné přírody a z dřevin, které se v Japonsku
pěstuji Tato klasifikace vychází
z počtu kmenů, ze sklonu kmene a jeho
směru Některá moderní evropská literatura
tuto klasifikaci neuznává, protože prý
v ní chybí řada tvarů, které se vyskytují
v evropské přírodě. Pro klasický způsob
pěstováni bonsaí je však tato klasifikace
nepostradatelná, a proto některé základní
tvary uvádíme i v této naší práci.
BUNJIN Gl
Sloh ktery se také nazývá „Literáti" Kmen je vedeny
kolmo nahoru a na jeho konci, kde se rozvětvuje, se
rozvádí několik větévek
FUKINAGA SHI
Kmen je šikmo nakloněny na jednu stranu Rovněž tak
větvičky se tvaruji na lednu stranu Tento styl představuje
strom ošlehaný větrem
HOKIDACHI
Nazývá se v překladu „koště" Kminek je veden kolmo
vzhůru a na jeho konci se tvaruje vějiřovitá koruna
ISHIZUKI
Je to vlastně kombinace stromu a kamenu Má znázorňovat
strom obepínající skálu
KABUDACHI
Znázorňuje skupinu stromů Bývá jich zpravidla líchy
počet Všechny stromy však při tomto slohu vyrůstají
z jednoho kořenu.
KENGAI
Kaskádovitý styl, kdy cely stromek visi dolů z kvetináče
Pro pokojový bonsai |e kaskáda velmi zajímavá
MOYOGI
Křivý kmen Větve se ohýbají několika směry
NETSURANARI
Z jednoho povrchu kořene vyrůstá řada výhonů
SHAKAN
Kmen je vedeny na levou nebo pravou stranu Je tedy
šikmý a patra větvi se rozděluji na obě strany
SHOKAN
Z jednoho kořene vyrůstají dva kmeny Jeden z nich
představuje ditě, druhy větši rodiče.

Pro bonsaí

v Interiéru se prakticky hodí
jen druhy původem z tropických a subtropických
oblasti, z nichž se celá řada pěstuje
u nás jako hrnkové rostliny. Např. fikusy,
azalky, myrty, některé sukulentni rostliny a
řada dalších druhů. Výběr rostlin pro pěstování
bonsaí v interiéru je dostatečně velký
a i u nás přístupný, aby každý, kdo má vážný
zájem, se mohl této zálibě věnovat. O pěstování
bonsaí se i v zahraničí každoročně
vydává mnoho knih. Také u nás vyšlo
v posledních letech několik výborných prací.
V této kapitole se můžeme jen stručné
seznámit s problematikou pěstováni bonsaí
v interiéru, a proto odkazujeme zájemce,
kteří se chtějí hlouběji věnovat studiu bonsai,
na literaturu uvedenou a doporučenou
na konci naší knihy.

V Československu v posledních létech
nastává mohutný rozmach bonsaiistického
hnuti a stále více nových milovníků květin
se chce tomuto zajímavému pěstováni dřevin
věnovat. Je třeba však v úvodu říci,
že pokud nemáme zahradu, nemůžeme
prakticky u nás v přírodě domácí nebo
introdukované dřeviny v místnostech pěstovat
s úspěchem. Tedy žádné borovice,
smrčky, jalovce, hlohy a další naše dřeviny
se pro pěstování bonsaí v místnostech
nehodí.
Protože naše knížka je určena pěstitelům
a milovníkům pokojových rostlin, řekneme
si jen o druzích, které se k tomuto účelu
hodí a přinesou svým pěstitelům radost.

A tak zůstává stromek
malý a přitom plně životný. K tomu musíme
našemu stromku dát ještě žádaný tvar.
Větvičky musíme podle našich představ
usměrnit v růstu pomoci drátu, dřívek,
provázků a některých dalších pomůcek
Dřeviny, které pěstujeme v miskách nejsou
také žádné zvláštní druhy, které by se
vyznačovaly zakrslým růstem, jak se často
někdo domnívá. Jsou to normální druhy,
které v přírodě dorůstají často do ohromných
rozměrů, ale v misce musí být malé
a přitom mít takový tvar jako dospělé exempláře
v přírodě.
Máme zkušenost, že když vysadíme nevím
jak starý bonsai do přírody, do příznivého
prostředí, brzo vyroste v normální
celý strom.

Někteří lidé spojuji představu o hodnotě
stromku pěstovaném jako bonsai s jeho
věkem. I když se v japonských rodinách
dědí bonsai z generace na generaci a jsou
známé stromy i 400 roků staré. Ale každá
generace na takový stromek přispívá svým
uměleckým projevem, pokračuje v přetvářeni
tohoto uměleckého díla, aby ho mohla
dále předat svým dětem. Přirozeně, že
hodnota takového stromku se nedá vyjádřit
v penězích. To ovšem neznamená, že v Japonsku
není bonsai předmětem obchodu.
Naopak, v Japonsku jsou speciální závody,
které prodávají všechny možné druhy dřevin,
již založené styly i jednoroční sazeničky
i všechny potřeby pro pěstitele. Organizují
se trhy, kde se prodává a kupuje bonsai
a v některých oblastech Japonska se soustřeďují
zahradnické podniky, které pěstují
jenom bonsai. Ale to všechno je jenom
polotovar, i když takový koupený exemplář
může mít pěknou řádku let, ale vlastní umělecký
projev tomuto koupenému stromku
dá teprve pěstitel, jeho fantazie, jeho tvůrčí
činnost a každodenní péče.
Pěstování malých stromků, respektive
snaha, aby zůstaly malé, znamená v podstatě
pravidelné seřezáváni kořenů a větvi
již od nejranějšího stadia růstu. Rozhodně
to neznamená, že se zanedbá péče o takovou
rostlinu. Neznamená to také, že ji necháme
živořit, nebudeme ji zalévat, nebudeme
ji hnojit a tak zůstane zakrnělá. Právě
naopak V přírodě má zpravidla každý strom
mohutný kůlový kořen a rozvětvený kořenový
systém, který zasahuje někdy i desítky
metrů do hloubky a do okolí Takový
strom pak není závislý na počasí, zálivce
i ošetřováni Jeho kořeny vždy dosáhnou
tam, kam potřebují. V přírodě existuje závislost
mezi nadzemní částí, její mohutností
a kořenovým systémem Tuto závislost
musíme dodržet í u dřevin pěstovaných
v miskách způsobem bonsai. Hlavni kůlový
kořen vždy již při prvním přesazováni odstraňujeme,
aby se vytvořil bohatý kořenový
systém jemných vlasových kořínků. Ale
v tomto stadiu je již tato dřevina plné
závislá na každodenní péči člověka. Jemné
vlasové kořínky jsou choulostivější, při déle
trvajícím suchu brzo odumírají, jsou odkázány
na výživu, která je v poměrně malém
množství zeminy a na výživu, kterou musíme
pravidelné hnojením doplňovat. Abychom
dosáhli rovnováhy mezi kořeny a
nadzemní částí musíme pravidelně některé
výhony redukovat.

BONSAI

Uměni zmenšovat stromy je velmi starého
data. Znali je již Číňané před 2 000 lety
Ale pravý bonsai, i když ne takový, jako
si ho představujeme dnes, vznikl asi ve
12 století v Japonsku. Je to vlastně způsob
pěstováni rostlin, hlavně stromů v nádobách.
To je i doslovný překlad slova bonsai.
Od té doby vznikl v japonské společnosti
celý kult tohoto pěstitelského uměni. Za
hranice Japonska však pronikl teprve v 19.
století, protože Japonsko bylo do té doby
uzavřeným státem. Teprve po druhé světové
válce nastal velký rozmach mezinárodních
styků Japonska s ostatními státy Bonsai
se šiří do všech světadílů. Dnes existuji
stovky společností, které sdružuji přátele
tohoto uměni na celém světě. A bonsai
je bezesporu forma umění. Strom je nástrojem
pro tvůrci činnost. Stejně jako člověk
užívá barvu, štětec a papír nebo plátno,
když maluje obrazy. Základem vlastně je,
že člověk musí navázat se stromem vnitřní
vztah Japonci hovoří o stylu bonsai, o způsobu
jak vidět život prismatem bonsai

Téměř

všechny známé pokojové květiny můžeme
při vytvoření odpovídajících podmínek
pěstovat tímto způsobem úspěšně.
Hydroponie, jako hygienicky dokonalý
a časové nenáročný způsob pěstování pokojových
květin, se plně uplatňuje nejen
v bytech, ale též v nemocnicích, školách,
internátech, vytápěných halách veřejných
budov, hotelích, restauracích a podobně.
Je nutno však počítat s tím, že pokud
světelné a tepelné podmínky neodpovídají
požadavkům květin pěstovaných v půdě,
nepomůže ani použití této novější metody.
Výběr rostlin vhodných pro pěstování
v hydroponii je velký. Ve speciální části
u popisu druhů uvádíme proto, které jsou
vhodné pro tento způsob pěstování.
Zcela vyhovující květiny pro začátečníky
jsou například druhy:
Acalypha hispida, Aglaonema commutatum,
Aloe arborescens, Aspidistra elatior,
Aucuba japonica, Billbergia nutans, Chlorophytum
comosum, Cissus antarctica, Coleus
hybridus, Cyperus alternifolius, Dracaena
deremensis, Hoya carnosa, Philodendron
(celá řada druhů), Sansevieria trifasciata,
Scindapsus aureus, Setcreasea
purpurea, Syngonium podophyllum, Tradescantia
a Zebrina (všechny hrnkové druhy)
a další.

Hydroponické pěstování květin se v
dnešní době stále více uplatňuje vzhledem
k mnohem menším nárokům na čas, nutný
k jejich ošetření. Vodu do nádob doplňujeme
podle potřeby jedenkrát za 2 až 3 týdny.
Odpadá tedy denní zálivka. Přesazování
rostlin je též podstatné jednodušší, protože
u solitérních nádob pouze vyměňujeme
stávající obal za větší, aby kořeny měly
více místa — předpokladem však je stejný
průměr hrdla pláště obou nádob. U hydrostolků
nepřichází přesazování vůbec v úvahu,
rostliny vegetují teoreticky tak dlouho,
dokud je jejich velikost funkčně a esteticky
únosná. Časem rostliny zkracujeme, protože
při pravidelném doplňování živin pěkně
rostou. Přesto však musíme počítat s tím,
že asi za 6 až 8 let musíme většinu takto
pěstovaných květin vyměnit, a to nejlépe
přesázením celé nádoby, chceme-li, aby
působnost květin byla dokonalá.
Sortiment rostlin pěstovaných v hydroponii
je prakticky neomezený.

Roztok je třeba měnit jedenkrát za 4 až
6 týdnů. Mezi jednotlivými výměnami doplňujeme
pouze čistou vodou, jelikož květiny
nestačí v kratším období všechny živiny
spotřebovat. V době vegetačního klidu měníme
roztok jedenkrát za 6 až 8 týdnů při
koncentraci 0,1 %.
Druhou možností aplikace hydroponie
je pěstováni ve vanách z plastické hmoty
(novoduru, sklolaminátu apod.). V tomto
případě aranžujeme do jedné nádoby více
květin, které snášejí stejné fyzikální i chemické
hodnoty. Výrobou takových nádob
— hydroponických stolků — vhodné povrchové
upravených se zabývají specializované
květinářské závody. Hydroponické
stolky jsou opatřeny vodoznakem, přesné
vymezujícím rozpětí maxima a minima hladiny
roztoku. Květiny ošetřujeme a roztok
vyměňujeme ve stejných intervalech a
shodným způsobem jako u solitérních
nádob.