BLAHOČET

Araucaria excelsa (Lamb.) R. Br.
Patří do čeledi Araucariaceae. Původem je z ostrova Norfolku. Ve světě je dnes známých
asi 12 druhů. Jako hrnkové rostliny se pěstují ještě druhy Araucaria bidwillii a Araucaria
cunninghamii. Araucaria excelsa dosahuje ve své domovině výšky 50—60 m. Rostliny
v bytových podmínkách dorůstají i do výšky několika metrů. Rostlina je více známá pod
názvem pokojová jedlička. Jehlice jsou světle zelené. Roste etážovitě, při dobrém ošetřování
zpravidla každý rok jedna etáž. Větve leží vodorovné.
Nejlépe roste na rozptýleném světle. Prospívá a roste i za nižších teplot 8—12 °C.
V létě můžeme rostliny umístit i venku na balkóne, nebo zahradě v polostínu. Ačkoliv
se v literatuře pravidelné uvádí, že je to květina pro chladné pokoje, snáší i vysoké teploty
a dobře roste i v místnostech s ústředním topením. Rostliny se přesazuji jednou za dva
až tři roky, do pařeništní země, vřesovky a písku. Zemina má mít mírně kyselou reakci.
Zálivka musí být úměrná teplotám. Za nižších teplot zálivku omezujeme. Rostliny pravidelně
rosíme a přihnojujeme každých 14 dní některým plným hnojivem v zálivce.
Rozmnožuje se semenem a vrcholovými řízky. Vypěstovat rostlinu z řízků je však
v bytových podmínkách obtížné. Hydroponické pěstování je vhodné. Araucaria je jedna
z nejhezčích dřevin vhodných pro pěstování v bytech. Velké rostliny se hodí i k dekoraci
velkých místností, prosvětlených chodeb, veřejných sálů a všude tam, kde potřebujeme
svěží zeleň. V obchodech se však objevuje ojediněle, protože semeno se musí dovážet.

AFELANDRA

Aphelandra squarrosa Nees.
Patří do čeledi Acantaceae. Původem je z Jižní Ameriky, hlavně Brazílie. Ve světě je
známých 75 druhů. Jako hrnkové rostliny se pěstují často ještě druhy A. aurantiaca Lindl.,
A. tetragona Nees. Rostliny dorůstají do výšky asi 35 cm. Listy jsou velké, oválné, zašpičatělé.
Maji výraznou bílou nervaturu. Květenství jsou až 30 cm dlouhá. Květy jsou žluté
se žlutými listeny. Na rostlině vydrží až 2 měsíce. Hlavní období kvetení je od dubna do
října.
V létě rostliny pěstujeme při teplotě 20—25 °C. Umisťujeme je na světlém místě, ale
chráníme před přímými slunečními paprsky. Aby rostliny další rok kvetly, vyžaduji 8 týdnů
období klidu a nižší teploty. To znamená, že je v listopadu a prosinci musíme umístit
v místnostech s teplotou 10—14 °C. Během tohoto období omezujeme zálivku a rostliny
nepřihnojujeme. Od ledna je umisťujeme nejlépe v teplejších místnostech, kde je denní
i noční teplota 18—20 °C. V lednu současně se zvýšením teploty zkrátíme všechny výhonky
o jednu třetinu. Rostliny přesadíme a začneme přihnojovat. V tomto období vyžadují dostatečnou
vzdušnou vlhkost. Nejvhodnější směs pro přesazování je rašelina, pařeništní
zemina a písek v poměru 1:2:1. Zálivka je přes léto bohatá, v zimě úměrná teplotě místnosti.
Rozmnožuji se hlavně řízkováním. Někdy se množí dováženými semeny. Hydroponické
pěstováni je vhodné. Starší rostliny se musejí při přesazování hluboko seříznout, aby dobře
rozvětvovaly a nebyly od spodu holé. Vrcholové konce větviček používáme jako řízky pro
další množení.

TOULITKA

Anthurium scherzerianum Schott.
Patří do čeledi Araceae. Původem je z Jižní Ameriky. Ve světě je dnes známých asi
500 druhů. Jako hrnková rostlina pro moderní byty je Anthurium scherzerianum mnohem
vhodnější než druh Anthurium andreanum, a to pro svůj menší vzrůst. Rostliny v bytových
podmínkách dorůstají do výšky 30—40 cm. Listy jsou celokrajné, dlouze kopinaté, tmavozelené,
kožovité. Rostliny tvoří trsy. Hlavní období kvetení je na podzim a na jaře, ale
může kvést i v ostatních měsících roku.
Rostliny umisťujeme v místnosti na světlém místě a chráníme je před přímými slunečními
paprsky. V zimě vyžaduje teplejší místnosti s 16—18 °C a umístění na světlém místě.
Snese dobře i přezimování v místnostech s ústředním topením. Rostliny se však musí
občas rosit, aby byla zajištěna vyšší vzdušná vlhkost. Rostliny se přesazují jednou za
dva roky. Nejvhodnější zemina je směs mechu, rašeliny, vřesovky, písku v poměru 2:2:2:?,
s přídavkem dřevěného uhlí. Zálivka je během léta hojná. Kořenový bal nesmí nikdy
vyschnout. V zimě úměrná teplotě místnosti.
Rozmnožuje se semeny a dělením trsů. Hydroponické pěstování je vhodné. Anthurium
scherzerianum je druh, který při zajištění potřebné vzdušné vlhkosti prospívá v moderních
bytech. Je vhodné i k pěstování ve skleněných vitrínách, koulích i k osázení epifytických
stromů. Květy jsou různě velké podle charakteru odrůdy. Nejčastéji se pěstují v barvách:
růžová, červená a lososová. Mají matný povrch. Nejsou tak výrazně bohaté jako květy
u Anthurium andreanum.

TOULITKA

Anthurium crystallinum Lind. et André
Patří do čeledi Araceae. Původem je z Jižní Ameriky. Ve světě je dnes známých asi
500 druhů. Jako hrnkové rostliny se často pěstují ještě kvetoucí druhy Anthurium andreanum
a Anthurium scherzerianum. Listy jsou velké, olivové zelené, se světle bílou žilnatinou.
Jsou celokrajné.
Rostliny se v interiéru pěstují buď jako solitéry, nebo vysazené ve skleněných vitrínách,
na epifytických stromech apod. Rostliny umisťujeme v místnosti na světlém místě, ale
chráněném před přímými slunečními paprsky. V zimě vyžadují teplejší místnosti s teplotou
nejméně 18—20 °C. Rostliny se přesazují každoročně na jaře. Jako zemina se používá
směs listovky, rašeliny, vřesovky a pisku. Do směsi se přidává trochu dřevěného uhlí.
Optimální půdní reakce je 4,1—4,5 pH. Zálivka během celého roku vydatná. Kořenový
bal nesmí nikdy vyschnout.
Hydroponické pěstování je vhodné. Nároky na světlo 1 000 luxů. V bytech s ústředním
topením roste dobře, jen když je zajištěna vyšší vzdušná vlhkost. Všechny druhy anthurii
se nechají množit semeny, některé u nás i v bytových podmínkách vytvářejí semeno.
Semeno musíme vysévat ihned po dozrání, protože rychle ztrácí klíčivost. Semeno klíčí
12—20 dní po výsevu. Mladé rostlinky několikrát přepícháme a nakonec vysadíme do
květináčů.

ANANASOVNÍK
Ananas comosus Merrill.
Patří do čeledi Bromeliaceae. Původem je z Brazílie. Ve světě je dnes známých pět druhů.
Jako hrnková rostlina se pěstuje především barevná forma Ananas comosus variegatus
hort., která má bíle pruhované listy s červeným odstínem. Listy jsou úzké, dlouhé, sestavené
v přisedlou růžici. Ke konci jsou kopinaté, po stranách mají trny. Květenství vytváří
klas šiškovitého tvaru. Na vrcholu je ukončen chocholem listů.
Rostliny se v interiéru pěstují pro vysoký dekorativní efekt a nenáročnost na prostředí.
Nejlépe se daří na plném slunci blízko okna. V zimě tam, kde máme možnost, je třeba
rostliny umístit v místnosti s teplotami 12—15 °C a omezit zálivku. Tak přivedeme rostliny
následující rok do květu. Ale jinak ananasovník prospívá i při vyšších teplotách i v místnostech
s ústředním topením. Zálivka je v létě bohatá. V zimě méně vydatná, musíme
zalévat úměrně k teplotě místnosti. Během léta hnojíme rostliny každý týden některým
plným hnojivem. Tříleté rostliny zpravidla již kvetou a vytvářejí plod. To znamená první
rok vypěstovat z odnoží silné rostliny, druhý rok v zimě vytvořit rostlinám asi 2 měsíce
klidové období. Třetím rokem při správném postupu jsou rostliny v plodnosti.
Ananas se množí hlavně postranními odnožemi, které od matečné rostliny odřízneme,
rány zasypeme dřevěným uhlím a necháme je několik dnů zaschnout. Podobným způsobem
můžeme použít k množení i listový vrchol plodu prodávaného ovoce. Nároky na
světlo 1 500 luxů. Hydroponické pěstování je vhodné. Mladé rostliny přesazujeme na jaře.
Starší vždy po odkvětu. Jako zemina se používá směs listovky, rašeliny a písku v poměru
3:2:1.