hlenky

(myxomycota)
- nejjednoduší houby
- neví se zda patří mezi houby, protože mají pohyblivou hmotu(plazmodium)
- nejčastěji mají oranžovou barvu
- v podhoubí se tvoří malé houbičky
-zástupci- Vlčí mléko
- nádorovka kapustová
Chytridiomycety-malé, jednoduché rostliny, většinou jednobuněčné.
-zástupci- Rakovinovník bramborový
Oomycety(řasovky)- plísně, parazitické i saprofytické organismy, mohou způsobovat různé choroby rostlin.
-zástupci- plíseň bramborová(napadá listy, hlízy)
- řetenavka révová(na vinné révě)

Houby

jsou starobylé organismy žijící již několik tisíc let. Mají omezený růst a nepohybují se. Mezi nimi převažují paraziti, symbionyti, saprofyti. Mohou být různých rozměrů. Jejich základem je houbové vlákno(hyfa), s kterého se při větším množství vytváří podhoubí(mycelium). Speciální houbové pletivo se nazývá plektechym. U vývojově vyšších hub se tvoří podhoubí z plodnice a houby se rozmnožují sporami. Jsou podle jejich druhu schopny žít kdekoliv, jak v suchu, tak i ve vodě, ale nejraději mají vlhko. Houby jsou původci chorob, také působí jako rozkladači. Jejich nejširší využití je ve zdravotnickém a potravinářském průmyslu. Houbami se zabývá věda zvaná mykologie.

šáchorovité-

něco jako trávy, mívají trojhranný stonek, květy mívají druhotné v tzv.kláscích
-zástupci- ostřice
- šáchor(papyrus, stonek)
lipnícovité- všechny ostatní trávy, kulturní trávy(obilí), stonek=stéblo(duté s kolénky). Mívají střídavé listy, bývají větrosnubné, jejich květy se nazývají klásky, květenství= klas, lata.
-zástupci- pšenice, oves, žito, ječmen
- proso, pohanka, rýže, kukuřice, cukrová třina
- srha říznačka,
- psárka, bojínek luční
- jílek vytrvalý
- rákos
- bambus
arekovité- tropické, subtropické rostliny, mohou dosahovat stromovitých rozměrů
-zástupci- Datlovník, kokosovník, ananasovník

stavačavité

- převážně byliny, přežívají přes oddenky, hlízami. Žijí v symbióze( mykotrofie- soužití s houbami) a jsou buď autotrofní nebo heterotrofní. Bývají opylovány hmyzem, ptactvem, květy bývají pestře zbarvené (=lákají hmyz, ptactvo ), souměrné. Plodem je tobolka ( po dozrání z ní odpadávají druhotná zrníčka). Rozšířeny ve vlhkých oblastech. U nás skoro všechny druhy chráněné.
-zástupci- Střevičník pantoflíček
- vanilovník(vanilka z tobolek)

jednoděložné rostliny

- Jednaděloha v zárodku, klíčí jedním děložním lístkem, mají bylinný vzrůst, jejich hlavní kořen bryz dorůstá, vytváří se soustava náhradních kořenů, chybí jim kambium(druh pletiva)= netloustnou ( druhotně ). Listy bývají přisedlé, nemývají řapík. Žilnatina na listech bývá souběžná, jejich květy nejčastěji trojčetné.
liliovité- Většinou vytrvalé byliny, které přežívají oddenkem, hlízou, cibulí. Květy mívají oboupohlavné a pravidelné a trojčetné. Mohou vyrůstat samostatně. Plodem- bobule, tobolka. Obs.alkaloidy. Některé druhy rostou u nás, ale nejvíce v tropech.
-zástupci- cibuloviny(cibule, česnek, pórek)
- okrasné rostliny( tulipány, lilie, konvalinky, vraní oko(jedovaté))
- ocún( v horských oblastech)

hvězdicovité- byliny, říká se jim stoznokvěté. Jejich květenstvím je úbor. Plodem je nažka, mají létající zařízení(zvané chmýr). Některé mají mléčnice.
-zástupci- slunečnice roční
- locika salátová
- kopretina(dvouletka)
- heřmánek
- pcháč oset
- chrpa moudrá
- chrpa luční
- lopuch
- sedmikráska chudinka
- pampeliška
- žebříček

krtičníkovité

- autotrofní nebo parazitické, mývají souměrné pětičetné květy, plody tobolky.
- zástupci- divizny
- podběl
- rozrazily
- krtičník
hluchavkovité-někdy se nazývají pyskaté. Jsou to byliny. Mají čtyřhraný stonek. Listy mají postaveny vstřícně, jsou křižnostojné. Květy mají vrcholičnaté květenství, opylovovávají se hmyzem. jejich plodem je tvrdka. Obsahují éterické oleje. jejich využití je v lékařství, potravinářství .
-zástupci- hluchavka bílá
- hluchavka nachová
- máta peprná
- šlavěj
- mateřidouška
- rozmarýn
- zběhovec plazivý
- majoránka

míříkovité

(mrkvovité)- využívájí se jako zelenina, obsahují tzv. siličné kanálky- koření. Mívají dutou lodyhu se střídavými listy, malé květy v květenství, plodem je dvounažka, bývají větrosnubné.
- zástupci- mrkev
- petržel
- kmín
- kopr
- celer
- bedrník
- máčka ladní
- bolševník
lilkovité- u nás pouze bylinný vzrůst, v tropech i dřeviny, střídavé listy, pětičetné oboupohlavné květy- srůstají plodem bývá bobule nebo tobolka, často obsahují alkaloidy- chem.sloučeniny(nikotin)
- zástupci- lilek brambor
- rajče
- paprika
- tabáky
- rulík zlomocný
- lilek černý
- lilek potměchuť
- durman
- setunie

- zástupci- jahodník- souplodí nažek
- ostružiník- souplodí peckovic
- maliník- souplodí peckovic
- růže- planná, vyšlechtěná( keře i stromky)
- třešeň
- višeň
- jabloň
- hrušeň
- švestka
- meruňka
- broskvoň

bobovité(vikvovité)- většinou bylinný vzrůst, střídavé listy, někdy s palisty, souměrné květy, často v hroznovitém květenství. Plodem většinou lusk, žijí v symbióze s nitrifikačními bakteriemi, zelené hnojení.
- zástupci- lušteniny- hrách, čočka, fazole, sója, hrachor, podzemnice olejná(hlízy)
- pícniny- jetele, tolice vojtěška
- olejniny
- medonosné rostliny
- kononice
- vikev setá
- vlčí bob
- čičorka pestrá
- lékořice(pendreky)
- trnovník akát

hvozdíkovité-bylinný vzrůst, hmyzosnubné(opyluje je hmyz), celistvé listy, oboupohlavné květy pětičlenné, různé typy květenství, plodem bývá většinou tobolka.
- zástupci- rožec rolní
- hvozdík kartouzek
- silenky
- koukol polní
- ptačinec
- vyšlechtěné odrůdy karafiátů
merlíkovité-byliny s celistvými listy, květy jednopohlavné i oboupohlavné, někdy kvetou v květenstvých, plodem je nažka.
- zástupci- merlík bílý- plevel
- lebeda
- šťovíky
- špenát- kulturní rostlina
- řepa- kulturní rostlina
vrbovité-převážně dřeviny, celistvé listy, jednopohlavné, květy v květenství jehněd, plod- tobolka, často s lupínky.
- zástupci- vrba bílá
- vrba křehká
- vrba jíva- kočičky
- topol bílý
- topol černý
- topol osika- listy s placatými řapíky
brukvovité-většinou byliny, převážně hmyzosnubné, květy v květenství- většinou hroznovité, většina hospodářských rostlin- zeleniny,okrasné rostliny, kultivary- rostliny vyšlechtěné ze základní plané rostliny.
- zástupci- kedluben
- květák
- zelí
- kapusta
- ředkev
- hořčice
- ohnice
- řepka olejná
- penízek rolní
- kokožka pastuší- tobolka
růžovité-dřeviny, byliny, mívají střídavé listy s palisty, květy většinou oboupohlavné, pětičetné, převažuje opylování hmyzem, mají různé typy plodů: malvice, peckovice, nažka...Pletiva často mají éterické oleje- voňavkářství.

bukovité-dřeviny,

opadavé, větrosnubné- opylování větrem, mívají listy, jednopohlavné květy ve vrcholičnatém květenství, plodem je nažka uložená v čížšce.
- zástupci- Buk lesní -plody bukvice
- dub lesní- žaludy
- dub zimní- žaludy
-kaštanovník- jedlé kaštany
břízovité-většinou větrosnubné rostliny, opadavé, drobné květy v květenství- jehněda, plody jsou nažky nebo oříšky.
- zástupci- bříza bělokorá
- bříza bradavičnatá- tmavá borka
- olše lepkavá- hodně u vody, květenství dřevnaté, tvoří malé šištičky
- habr obecný- oříšky
- líska obecná- oříšky

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ČELEDI

leknínovité- vodní nebo bahenní rostliny, listy vyrůstají z oddenku, velké pravidelné květy
- zástupci- Leknín bílý- okrasný, stojatá voda
- Stulík žlutý- stojatá až mírně tekoucí voda
pryskyřníkovité-prodloužené květní lůžkom oboupohlavné, pravidelné květy, velký počet, tyčinek a pestíků.
- zástupci- Pryskyričník obecný
- Úpolín evropský
- blatouch bahenní
- hlaváček jarní
- koniklec
- sasanka hajní
- orsej jarní
- jaterník podléška
- orlíčky
- čemeřice

krytosemenné

(Angiospermophytina)
Nejmladší a nejpočetnější skupina rostlin. Vajíčka uzavřená v útvaru tvořeného z plodolistu pestíku.
vyvíjejí se u nich květy, pohlavní rozmnožování začíná opylením, následuje dvojité oplození v pylové láčce 2 typy buněk, spermatická- splývá s vajíčkem- zygota
vegetativní- splývá se zárodečním vakem- živné pletivo endosperm.
dvouděložné rostliny(Bangoliopsida)
- klíčí dvěma dělohami, listy mívají většinou sítňatou žilnatinu- zpeřená žilnatina 4 až 5 četné květy.

semenné rostliny(Spermatophyta)
- borovice lesní- dlouhé jehlice rostou ve svažeccích, jsou ostré mohutné kořeny- roste i na skalách, má pokroucený kmen- hodí se pro bonsaje.
- borovice černá, kleč- drobný vzrůst, hudtá, plazivá-
- borovice vejmutovka- tenké měkké jehličky, okrasná
- jalovec obecný- keříkovitý, krátké ostré jehličky, tmavé,, drobné šištice, používá se na kořenění kořalek
- modřín opadavý- jemné, krátké jehličky, rostou v chomáčích je opadavý.
- tis červený- keř, tmavě hnědé jehličky, jsou na koncích zakulacené, jedovaté červené bobule
- zerav západní- thuje- okrasný
- sekvojec- okrasný- obří stromy až 100metrů se dožívají několika tisíc let(4000)

jehličnany

(Pinopsida)
Stromy nebo keře s jehličnkovitými nebo šupinkovitými listy, listy mají pevný epidermis a kutikulu, ponořené průduchy mají kanálky. Generativní orgán- samčí - tyčinky- samičí- plodolisty(semenné šupiny)
opylování větrem- pylové zrnko přistane na vajíčku, které leží volně na plodolistu, oplozená vajíčka dozrávají v křídlatých semenech. Samičí šištice dozrávají v šišky, dřevnatí až 2 roky. Jehličnany mají neopadavé listy.
- smrk- ostré krátké jehličky
- jedle bělokorá- ploché jehlice jsou na koncích zakulacené, rostou vstřícně, hladká borka, rovný kmen, šištice rostou vzhůru.

- nejpočetnější skupina rostlin, několik vývojových větví
Cycadophytina(nahosemenné, cykasovisté)
- semeno nemají ukryto v plodu
kapraďosemenné(Lyginodendropsioda)
- lyginodendrové, vyhynulé, předchůdci krytosemenných rostlin
cykasy(Cycadopsida)
- rozmach v druhorách, okrasné, tropy- dnešní palmy
- nízké stromy- dvoudomé(smačí a samičí)
- Strobila - šištice, zralá semena mají dužnatou slupku
jinany(Ginkgopsida)
-zástupci- jinan dvoulaločný -Čína, opadavý, má kulovitá semínka

-zástupci-

- přeslička rolní, lesni- trvalky, mají oddenek- na jaře z něj klíčí
- tzv. jarní hnědá lodyha(klas s výtrusy)
- po vysypání výtrusů odumírá a na jejím místě vyrůstá letní zelená lodyha, vytváří si zásobní látky ukládané v oddenku.
Kapradiny(Polypodiopsida)
- speciální druh rostlin- převážně bylinný stonek ve oddenku
- z oddenku vyrůstají velké složené listy, které mají asimilační a výtrusnou funkci.
-zástupci- kapraď samec- vytváří keříčky, má jasně zelené listy
papratka samičí
nasivka orličí- listy až 2 metry
osladič obecný
sleziník
netík

játrovky(Marchantipsida)
- mají dvoudomé gamtofyty- rozlišení na samčí a samičí
- zástupci- Prosnice trvalá
mechy(Briopsida)
- tvoří velké plošné porosty
- jedno nebo dvoudomé gamtofyty
- zástupci- ploník obecný
- měřík
- rašeliník-vytváří vrstvy rašeliny tak, že horní část rostliny stále dorůstá, spodní odumírá.
význam mechorostů- zadržují vlhkost- chrání před erozí
- úkryt drobných živočichů, vytváří množství kyslíku a rašelinu
kapraďorosty(Pteridophyta)
- skupina rostlin, které mají vyvinuté cévní svazky
plavuně(Lycopodiopsida)
- převaha sporofytu nad gametofytem
-zástupci- plavuň vidlačka- roste většinou ve vlhku v lesích
- v případě oplození vzniká nový sporofyt y výtrusu vyrůstá gametofyt- prokel
přesličky(Eguisetopsida)
- bylinný vzrůst

ryniophyty

- v druhorách, rodozměna
mechorosty(Bryophyta)
- nejprimitivnější mají soustavu vodivých pletiv, převažuje gametofyt

pohlavní buňky gametangia
-pelatky- samčí
- zárodečníky- samičí
oplození probíhá nejčastěji ve vodě nebo vlhku z oplozeného vajíčka, zigody vyrůstá sporofyt- stět a tobolka, uzrává na podzim, potom y ní vypadávají výtrusy, začnou klíčit- prvoklíček

zelené řasy

(chlorophyta)
- chlorofylů A, B
- vyjímečně v moři, na souši
zelenivky(Chlorophyceae)
- jedno i vícebuněčné organismy, tělo je tvořeno stélkou
- samostatně nebo v koloniích, cenobie- přesně uspořádaná jedna generace.
- zástupci- Volvox globátor
- Zrněnka
- řetizovka
spájivky(Conjugatophycea)
- malé vláknité řasy, rozmnožují se spájením- konjugace
- vegetativně rozpadnutím vlákna
- zástupci- šroubatka
trubicovky
- různorodé organismy, různé stélky
- zástupci- žabí vlas(tenká zelená řasa)
parožnatky(Charophyceae)
- podobné přesličkám, tvoří porosty v písčitých a bahnitých, ve sladkých vodách
vyšší rostliny(Cormobionta)
- převážně autotrofní, cukariotické, soustava vodivých a krycích pletiv
- vyvinuté ze zelených řas díky ozonové vrstvě

Systém a evoluce rostlin

taxonomické jednotky- taxony- skupiny organismů seskupených podle vzájemných příbuzností(znaky, stavba)
Carl Linné- tvůrce soustavy rostlin. Významný přelom v systematice znamená dílo Charlese Darwina, jehož teorie o vzniku a vývoji druhů přírodním výběrem se stala základem moderní biologie.
Rostlinná říše
nižší rostliny(Thallobionta)
-většinou autotrofní organismy, obsahují v plastydlech různá barviva, chlorofyl A, B, C, D.
- jejich tělo je tvořeno tzv. stélkou
- rozmnožují se vegetativně- dělení organismu, vytvářením kolonií, výtrusy, spóry, rodozměnou.
červené řasy(rodophyta)
- zbarveny do červenohněda, obsahují chlorofyl A,D.
- autotrofní organismy, rozmnožují se dělením, výtrusy, rozpadem stélky.
- žijí v teplých mořích přisedlé na skaliskách, vyjímečně ve sladkých vodách
- vytvářejí keříčkovité trsy, užití v potravinářství
hnědé řasy(chromophyta)
-chlorofyl A,C, karoteny, xantofyly.
rozsivky(Bacillariophycea)
- mohou vytvářet kolonie, mají tělo kryté schránkou, rozmnožují se dělěním
- tzv. bioindikátory- vyskytují se jen v čisté vodě
- po smrti vytváří jejich schránka horninu, tzv.křemelinu
chaluhy(Phaeophycea)
- větší rozměry až 60 cm
- ploché listy, bývají uchyceny na pobřeží, užití jako palivo, hnojivo
- velké množství jódu tj. dostatek výživy, potrava- alginátové ovoce
- farmaceutika, textilní průmysl
krásnoočka(Euglenophyta)
- zelené řasy, chlorofyl A, B.
- jednobuněčné organismy, mají často bičíky, chlorofyly, karoteny, xantofyly tj. tmavě zel.barva
- krásnoočka byla zařazována mezi primitivní živočichy(stigma- světločivná skvrna)
- rozmnožují se dělením, sladká i slaná voda, ochranná vrstva buněk, vakuola

84.Berberis julianae-dřišťál Juliin
85.Mahonia aquifolium-mahonie ostrolistá
86.Buxus sempervirens-zimostráz obecný
87.Lonicera nitida-zimolez lesklý
88.Lonicera pileta-zimolez kloboukatý
89.Euonymus fortunei-brslen Fortunův
90.Calluna vulgaris-vřes obecný
91.Pieris japonica-pieris japonská
92.Rhododendron x hybridy-rododendron,pěnišník
93.Cotoneaster buxifolia-skalník zimostrázolistý
94.Prunus laurocerasus-střemcha vavřínová
95.Pyracantha coccinea-hlohyně šarlatová
96.Hedera helix-břečťan popínavý
97.Wisteria floribunda-vistárie květnatá
98.Clematis vitalba-plamének plotní
99.Parthenocissus tricuspidata-loubinec trojlaločný
100.Ginkgo biloba-jinan dvoulaločný

52.Ribes alpinum-meruzalka alpská
53.Ribes aureum-meruzalka zlatá
54.ribes sanguineum-meruzalka krvavá
55.Hydrangea paniculata-hortenzie latnatá
56.Forsythia x intermedia-zlatice prostřední
57.Ligustrum vulgare-ptačí zob obecný
58.Syringa vulgaris-šeřík obecný
59.Cotoneaster horizontalis-skalník vodorovný
60.Cotoneaster tomentosus-skalník plstnatý
61.Chaenomeles speciosa-kdoulovec lahvicovitý
62.Kerria japonica-zákula japonská
63.Potentilla fruticosa-mochna křovitá
64.Prunus x cistena-slivoň červená
65.Prunus tenella-mandloň nízká
66.Prunus triloba-mandloň trojlaločná
67.Rosa canina-růže šípková
68.Rosa hugonis-růže Hugova
69.Rosa rugosa-růže svraskalá
70.Spiraea x cinerea-tavolník popelavý
71.Spiraea douglasii-tavolník Douglasův
72.Spiraea japonica-tavolník japonský
73.Spiraea x vanhouttie-tavolník van Houteův
74.Salix caprea-vrba jíva
75.Deutzia gracilis-trojpuk něžný
76.Philadelphus coronarius-pustoryl věncový
77.Lycium barabarum-kustovnice obecná
78.Tamarix parviflora-tamaryšek drobnokvětý
79.Caryopteris x clandonensis-ořechokřídlec klandonský
80.Caragana arborescens-čimišník stromovitý
81.Vinca minor-barvínek menší
82.Ilex aquifolium-cesmína ostrolistá
83.Berberis candidula-dřišťál bělavý