Květiny v ložnici

Často slyšíme názory, že květiny pěstované
v ložnici jsou škodlivé. Jako všechny rostliny
vůbec v noci přijímají kyslík a vydechuji
kysličník uhličitý. Tento proces však probíhá
v tak malých objemech, že i při větším
množství rostlin v místnostech kde spíme,
nemá žádný škodlivý vliv na lidské zdraví.
Naopak ložnice je důležité místo pro zelené
květiny. Působí příznivě na psychiku člověka,
kterého uklidňují, když usíná, i když
vstává.
Další příznivá okolnost pro milovníky
a pěstitele květin je ta, že v ložnicích
bývá teplota o řadu stupňů nižší než v ostatních
místnostech bytu. Pak je tedy ložnice
ideálním místem pro květiny, které vyžadují
studené stanoviště v zimě. Je třeba však
pečlivě vybrat místo, aby při intenzivním
větráni netrpěly rostliny přímým průvanem
hlavně v mrazivých dnech
Jedním z úspěchů proč mají v holandských
příbytcích květiny lepší vzrůst, barvu
i kvalitu je to, že na jejich oknech nejsou
záclony. I když tento obyčej má jiný historicky
původ, květinám to neobyčejně prospívá.
Zkuste ve svém bytě na dva měsíce
nechat okna, kde máte květiny, bez záclony
a uvidíte, co to s nimi udělá. Zvláště by jim
to prospělo v zimě.

Nejodolnější rostliny pro místnosti s ústředním topením

Aloe arborescens
Ananas comosus
Araucaria excelsa
Aspidistra elatior
Billbergia nutans
Chlorophytum comosum
Crassula portulacea
Cryptanthus bivittatus
Cyperus alternifolius
Dieffenbachia picta
Dracaena deremensis
Euphorbia pulcherrima
Ficus benjamina
Hoya carnosa
Jatropha podagrica
Monstera deliciosa
Pandanus veitchii
Philodendron bipinnatifidum
Philodendron leichtlinii
Philodendron panduriforme
Philodendron selloum
Philodendron scandens
Rhoicissus rhomboidea
Saintpaulia ionantha
Sansevieria trifasciata
Scindapsus aureus
Syngonium podophyllum

Obtížnější je již pěstěni květin,

které pocházejí ze subtropického nebo
chladného pásma, nebo které v domovině
měly v zimním období chladnější podmínky.
Příkladem takové květiny může být
myrta se Středomoří, Coelogyne nebo
azalka z Himaláje nebo Fuchsia z vysokých
pohoří Mexika a Jižní Ameriky Ty chtějí
přestát zimní období v nevytápěné místnosti,
ve které teplota neklesá k bodu
mrazu. Zcela zastaví růst a nepotřebuji
ani vláhu, ani mnoho světla.
Naše i zahraniční literatura doporučuje
různé druhy květin pro místnosti s určitou
teplotou. Většina těchto údajů se však přebírá
z knihy do knihy. Výzkumná práce,
která by měla vyhodnotit sortiment rostlin
pro pěstování v bytech s ústředním topením
se u nás nikdy nedělala. Teprve několik
desítek let existence panelových domů
prověřily vhodnost řady druhů hrnkových
květin pro tyto byty a skutečnost je naprosto
jiná než uvádí literatura Například
pokojová jedlička — Araucaria excelsa.
Naši i zahraniční autoři píši, že se v teplé
místnosti nedaří
Nejenže výborně roste a snáší byty s
ústředním topením, ale přežije i některé
extrémy, jako když ji třeba zapomeneme
zalit. Pro rychlou orientaci uvádíme nejdůležitější
rostliny pro byty v panelovém
domě.

Nízká vzdušná vlhkost

se dá zlepšit umístěním
odparníků vody na tělesech ústředního
topeni a častějším rosením pěstovaných
rostlin. V bytech s ústředním topením
se jedině dík intenzivní péči podaří, že
náročnější rostliny přezimují v dobrém
kondičním a zdravotním stavu. V létě moderní
světlé interiéry naopak vytvářejí takřka
optimální prostředí pro většinu pokojových
květin Druh květin, který chceme
v takovém bytě pěstovat, musíme vybírat
z několika hledisek Je třeba pečlivě rozvážit,
z jakých poměrů květina pochází,
v jakých podmínkách přezímovala v domovině.
Nejméně náročné jsou květiny, které
pocházejí z tropických pralesů, pokud nepožadují
příliš světla. Těm se bude dobře
dařit v každé vytápěné místnosti, jestliže
se současné postaráme o dostatečné vlhčeni
vzduchu

TEPLO A VZDUCH

Rostliny máji nejen rozdílné nároky na
světlo, ale i různé požadavky na teplotu.
V posledních desetiletích se výrazné změnil
náš bytový fond. Většina obyvatel měst
bydlí na sídlištích v panelových domech
s ústředním topením bez výrazné možnosti
tepelné regulace. Tyto interiéry se vyznačují
poměrně vysokou teplotou, malou vlhkostí
vzduchu, ale proti starým bytům velkými
okny a neobyčejnou světlostí místností.
Těmto podmínkám se také musel
přizpůsobit sortiment pěstovaných rostlin.
Rada květin, které se dříve pěstovaly v domovech
našich babiček, by zimní topné
období v panelovém domě nepřežily. Ale
jsou rostliny, kterým tyto podmínky vyhovují
nebo se alespoň přizpůsobí. Mnoho
druhů přežije a vegetuje bez zvláštních
nároků na umístěni. Některé musíme postavit
do místnosti, kde je přece jen nižší
teplota, například do ložnice, jiným se musíme
nějakým způsobem postarat o vyšší
vzdušnou vlhkost, aby v panelovém domě
vydržely.

V té době je lépe s květinami
nepohybovat. V zimním období, pokud je
to možné a nenaruší nám to funkční a
estetická hlediska rozmístění květin v prostoru
místnosti, je nejlepší umístit všechny
rostliny co nejblíže u okna. Mimořádnou
pozornost je třeba věnovat i čistotě skla
v oknech. Čistota oken zvyšuje intenzitu
světla často o 10—20 %.
Krásné a zdravé rostliny, které jsou v holandských
domácnostech ve vynikajícím
kondičním stavu, vděčí za svůj bujný vzrůst
tomu, že v Holandsku zpravidla nemají
na oknech záclony.
Záclony podle hustoty tkaniny snižují
světelnost místnosti o 30—50 % To je
například cesta k větším úspěchům při
pěstování květin.
Při přemisťování květin — hlavně na jaře
a v létě na balkón nebo do zahrady, obecně
Intenzitu osvětleni upravíme
umístěním květiny u moderního
zdroje umělého světla
řečeno z prostoru s menši intenzitou světla
na vysoce osvětlená mista — je třeba
postupně několik dni předem rostliny na
vyšší osvětlení zvyknout.

Světlo a fotoperiodismus

Fotoperiodismus je účinek délky dne na
vývoj rostlin. Kveteni mnohých rostlin závisí
na relativní délce dne a noci. Podle
nároků na délku dne se rozděluji rostliny
do 3 skupin:
1. skupina — rostliny, které výhradně
kvetou nebo lépe kvetou, když doba denního
světla přesahuje určité kritické minimum.
Jsou to např. Aechmea fasciata, Begonia
tuberhybrida a další
2. skupina — rostliny, které kvetou jen,
když délka dne je kratší než kritické minimum.
Jsou to např. Camellia japonica,
Euphorbia pulcherrima, Kalanchoe blossfeldiana
3. skupina — neutrální rostliny, které
kvetou bez ohledu na délku dne
U některých rostlin je tato foto periodicita
zkomplikovaná v závislosti na řadě jiných
činitelů, jako např. na teple.
Pro využiti světelných podmínek v bytě
musíme vyhodnotit řadu faktorů, než určíme,
kam květinu postavíme.
Bílé nebo světle zbarvené stěny a strop
odrážejí světlo, a tak i v méně osvětlené
místnosti se tímto způsobem vylepšuje růst
květin. Když postavíme rostlinu před bílé
pozadí, částečné snižujeme tendenci rostlin
otáčet se za světlem směrem k oknu Řada
druhů květin otočí své listy i květy jedním
směrem za světlem. Některé pak výrazně,
jako např. většina philodendronů listy stočí
jedním směrem k oknu, takže jsou takřka
v jedné rovině nad sebou a listy jsou
postaveny celou plochou rovnoběžně s plochou
okna, aby načerpaly co nejvíce světla
Pokud chceme zabránit tomuto otáčeni,
musíme vždy květináč za několik dni pootočit.
Některé rostliny však otáčení a přenášení
špatné snášejí v období vytvářeni
poupat.

SVĚTLO

Stačí, když si
spočítáme, kolik zaplatíme za elektrický
proud, když budeme ozařovat své květiny
jen 100 wattovou žárovkou po dobu asi
5 hodin denně, a to jen v zimních měsících.
Pod takovou žárovkou může být jen asi
5 květin a doba 5 hodin svícení je spíše
malá než dostatečná: předpokládá, že květiny
budou kromě toho ozařovány ještě
přirozeným denním světlem. Aby květiny
rostly jen pod žárovkovým světlem, musely
by žárovky svítit asi 16 hodin denně
Značné zjednodušeni a zlevnění přinesly
zářivky Jejich světlo je zcela studené,
takže je můžeme zavěsit až 30 cm nad
květiny; využiti elektrické energie je několikanásobné
větši než u žárovek. Dvě
zářivky, každá s příkonem 40 wattů, stačí
již na osvětleni asi 10 menších květin
(např Saintpaulií)
V praxi půjde pravděpodobně jen o přisvétlováni
květin nebo o prodlouženi dne
o několik hodin denně, ráno i večer. To
květinám znamenité prospěje, a když bude
osvětlovací zařízení vkusně upraveno, poskytne
í hezké chvíle, které večer u svých
květin, tak zajímavě osvětlených, strávíme
Některé květiny, jako Saintpaulia,
Achimenes, Impatiens a jiné, můžeme přisvětlovat
večer i tak, že je přisuneme
blízko ke stolní lampě I na toto vskutku
nepatrné množství světla budou květiny
příznivé reagovat, často i většim množstvím
květů. Zručnější a zkušenější pěstitelé
pokojových květin si dokáži vyrobit
i skleněné nebo dřevěné vitríny se zářivkami.
Květiny jsou v nich nejen efektně
osvětleny, ale mají i dostatečnou vlhkost
a teplotu vzduchu, podobné jako u zahradníka
ve skleníku Ostatně v cizině se dnes
začíná propagovat pěstěni květin ve sklepě
(a to k obchodním a prodejním účelům).
První výsledky ukazuji na značné přednosti
tohoto způsobu pěstění
Pod umělým světlem se ovšem mohou
pěstovat jen ty květiny, které mají již od
přírody malé nároky na světlo

Pěstování květin při umělém světle

Zařazení této kapitoly bylo vyvoláno dotazy,
zda lze zdobit květinami i místnosti
bez oken. Tam musí přirozeně sluneční
světlo nahradit žárovka. Ta ovšem poskytuje
jen zlomek světelné energie vydávané
sluncem, a to je ještě závislé na vzdálenosti
žárovky od květiny. Jako každá technická
jednotka, má i světlo svou měrnou
jednotku, kterou je lux. Nemůžeme zacházet
do podrobností, pro náš účel snad
postačí, že se dá měřit citlivými přistrojí,
luxmetry, které pracují na stejném podkladě
jako elektrické osvitoměry používané
při fotografování, lze jich konečné
použít i k porovnání intenzity světla na
různých místech bytu. Přitom však musíme
mít stále na zřeteli, že intenzita světla
neklesá úměrné se vzdálenosti, nýbrž, že
se snižuje se čtvercem vzdáleností. Jestliže
se tedy vzdálenost světelného zdroje od
osvětlovacího předmětu zvětši dvakrát,
klesne intenzita světla, které na předmět
dopadá, čtyřikrát. Z toho plyne, že vzdále
nost květiny od žárovky musí být co nejmenší
Tu se ovšem naskytne druha otázka,
a to čím osvětlovat Žárovka by svým
složením světla byla ideálním světelným
zdrojem pro květiny, které vyžadují nepatrné
množství světla nebo se s nim
spokojí Proti jejímu používání jsou však
důvody: především to, že vysílá vedle
světelných paprsků do okolí i značné
množství tepla Tím je tedy pro vzdálenost
žárovky od květiny dána určitá minimální
bezpečnostní hranice, která by neměla
klesnout pod metr, spíše by měla být
větší Druhým důvodem je cena spotřebované
elektrické energie.

Mnoho druhů

je však na umístění
a světlo neobyčejně přizpůsobivých. Při-
Jiný typ aranžmá v kůře. K osázení bylo
použito Chlorophytum a Billbergia
způsobivost světelným podmínkám, stejné
jako reakce na ostatní životní faktory, hlavně
na teplotu a vlhkost, se mění také stářím
rostliny. Pokud jde o přezimování, některé
rostliny vyžadují málo osvětlené místnosti,
nižší teploty a omezenou zálivku. Jiné naopak
přezimují jen za optimálních světelných
podmínek. V zásadě je třeba říci, že
musíme dát rostlinám tolik světla, kolik
ho potřebují. Správné osvětleni je mnohem
víc, než umístění rostlin na světlém místě.
Jsou dvě věci, které usměrňuji růst. Je
to doba trvání světla a intenzita osvětlení.
Hrnkové květiny vyžadují téměř konstantní
délku trvání světla. Doba 12 až 16 hodin
přirozeného osvětleni je dostatečná doba
pro udržení aktivního růstu rostlin. Méně
světla ve vegetačním období u většiny
druhů způsobuje zpomalení růstu. I období
klidu, pokud není zajištěno světelnými dny
v zimě, má negativní vliv na růst a vývoj
rostlin.

SVĚTLO

Světlo patří mezi neobyčejné důležité činitele
ovlivňující život rostlin. Hrnkové rostliny
pocházejí z různých částí světa. Některé
rostly ve stínu tropického pralesa, jiné
rostly na plném slunci afrických stepí.
I když většina z nich se přizpůsobila novým
podmínkám našich skleníků a místností,
v nárocích na světlo mají přibližně stejné
požadavky, jako ve své původní domovině.
Je celá řada druhů, které můžeme v bytě
umístit daleko od okna. Z těch, které jsou
uvedeny v tomto souboru, jsou to především
Scindapsus aureus, Rhoicissus rhomboidea,
Chlorophytum comosum, Tradescantia
albiflora, Araucaria excelsa a další.
Mnoho hrnkových květin má však velké
nároky na světlo. Jsou to především ty
druhy, které pěstujeme pro krásu květů
nebo výrazné barevných listů. Například
Hippeastrum, Pelargonium grandiflorum,
Pelargonium peltatum, Pelargonium zonale,
Calceolaria fruticohybrida, Petunia hybrida
a další.