Kupujme si proto jen takové pokojové
květiny, kterým můžeme dát vyhovující
podmínky Najděme si pár minut času denně
a pozorujme je Podle vnějších příznaků
můžeme zjistit, co květině chybí nebo ev.
jakými kolapsy prošla.
Květiny mohou uhynout z různých důvodů.
Uvádíme sedm nejběžnějších škodlivých
faktorů:
Málo světla — nedostatečné světelné podmínky
obyčejně nejsou škodlivé. Jejich výsledkem
však je menši vzrůst, světlé listy
a nekveteni Každá květina má totiž hranici
nároků na světelné podmínky Neumisťujeme
je proto v tmavých koutech a chodbách,
v místnostech bez oken apod
Průvan — může květinám škodit, zvláště,
když teplota venku je nižší než uvnitř.
Průvanem mohou trpět i květiny umístěné
na oknech, která jsou špatné utěsněná
Přímé sluneční paprsky — většina pokojových
květin přímé sluneční paprsky nesnáší.
Jiné, např. pelargonie a petúnie, mají
rády slunné stanoviště. Půda v květináči
se však může spéci a kořeny pak odumírají
Nebezpečné je mít květiny za oknem, kdy
dopadají sluneční paprsky přímo na květinu.
Suchý vzduch — když jsou květiny umisteny
přímo nad topným tělesem nebo v jeho
bezprostřední blízkosti, trpí příliš horkým
suchým vzduchem.

CHOROBY A ŠKŮDCI KVĚTIN

Je to vždy zklamáni, když pěkná, zdravé
vyhlížející květina začne náhle chřadnout.
Většinou dražší květiny jsou nejcitlivější —
nejchoulostivější Je to zpravidla způsobeno
zanedbáním pěti základních požadavků jako
jsou světlo, teplo, voda, vlhkost a výživa.
Někdy však naopak můžeme způsobit škodu
i příliš velkou starostlivostí. Nejeden
pěstitel květin si myslí, že květiny je třeba
často zalévat a doslova je přelivá. Většina
u nás pěstovaných pokojových květin pochází
z tropů a subtropů. Podmínky v našich
bytech jim však ani zdaleka nevyhovuji
Méně náročné květiny se lehčeji přizpůsobují
novému prostředí, citlivější květiny
hůře, anebo se vůbec nepřizpůsobí. V bytech
s ústředním topením jim neprospívá
příliš suchý vzduch, v tmavém domě s menšími
okny trpí zase nedostatkem světla
Choroby způsobené nedodržením základních
požadavků květin jsou choroby
fysiologického původu. Oslabená květina
je samozřejmě citlivější na druhotnou nákazu,
bakteriální či houbovou chorobu nebo
škůdce. Květina může být i infikována
od druhé rostliny. Spory různých houbových
chorob mohou léta přečkat v latentnim
stadiu a při vhodných podmínkách
se mohou znovu probudit. Do našich oken
může např. z venku zaletět hmyz nebo
zbloudilý motýl a naklade vajíčka na listy
květin Zdrojem hmyzu se může stát i
blízká zahrádka

Schefflera actinophylla
Patří do čeledi Araliaceae. Původem je
z Austrálie. Ve své vlasti a dalších tropických
oblastech dorůstá v 15—40 m vysoké
stromy. V zahradnictví se pěstuje ještě
mnoho dalších druhů a barevných forem.
V interiéru ji po celý rok umisťujeme na
teplém a světlém místě. Při horších světelných
podmínkách se letorosty vytahují.
Schefflera je velmi vhodný druh pro pěstováni
i v bytech s ústředním topením. Nároky
na světlo 1 000 luxů. Teplota v zimě
18—22 °C. Zálivka během roku přiměřená
teplotám místnosti. Přihnojujeme každých
14 dní některým plným hnojivem. V zimě
jedenkrát měsíčně. Mladé rostliny přesazujeme
každý rok, starší jednou za tři až
čtyři roky. Přesazujeme na jaře a zkracujeme
kořeny. Řez je možný v průběhu
celého roku. Drátování se u druhu Schefflera
neprovádí. Rozmnožuje se dováženým
semenem. Může se také množit vrcholovými
řízky v teplé množárně.
Podocarpus je neobyčejně
vděčná rostlina pro bonsai v
interiéru. Na našem obrázku
vidíme exemplář starý 25 let

Rosmarinus officinalis

Patří do čeledi Labiatae. Původem je ze
Středomoří. Ve své domovině vytváří 1
až 3 m vysoké keře. Listy jsou drobné,
tmavě zelené, kožovité. Během celého roku
vykvétaji na rostlinách drobné světlefialové
květy. Volné roste v přírodě kolem Středozemního
moře. Pěstuje se jako léčivá a kořeninová
rostlina. U nás to byla hrnková
rostlina především venkovských oken. Nejlépe
se ji daří na světlém slunečném místě.
Od května do záři se může umístit na balkónech
nebo zahradách. Nároky na světlo
1 000 luxů. Teplota v zimě 10—14 °C. Zálivka
během celého roku je mírná. Od března
do záři přihnojujeme plným hnojivem
každých 14 dnů, v zimě jednou za měsíc.
Mladé rostliny se přesazují každý rok, starší
jednou za dva až čtyři roky. Řez je možný
během celého roku. Drátováni se pro příliš
měkké a křehké výhony nepoužívá. Rozmnožuje
se řízky v průběhu celého roku.