IBIŠEK - ČÍNSKÁ RŮŽE

H i b i s c u s rosa — s i n e n s i s L.
Patří do čeledi Malvaceae.Pochází z Indie, Číny a Afriky. Známe
asi 200 druhů. Listy má protáhlé, oválné, špičaté, zubaté a jsou lesklé a zelené. Květy má veliké
a mají různý tvar a barvu. Květy mohou mít různé barvy, od čisté bílé přes žlutou
a růžovou až po tmavě červenou. Jeden květ může mít i více barev např. „Cooperi", která má
květy bílé se zelenou a červenou kresbou. Kvete v červnu až do října.
Květy rychle odkvetou, ale pořád se objevují nová poupata.
Nejradši má světlou a vzdušnou místnost. Nejlepší podmínky na přezimování jsou v chladnějším prostředí
při teplotě 10—12 °C, ale snese i vyšší teploty. Rostliny se přesazují každoročně do pařeništní
zeminy s přídavkem rašeliny a pisku. Při přesazování rostliny seřízneme. Zálivka je
v létě vydatná, v zimě podle výše teploty omezená. Rostliny od března do září hnojíme
každý týden roztokem některého plného hnojiva.
Rozmnožuje se řizkováním, nejlépe na jaře. Přes zimu vyžaduje klid, omezení zálivky
a teploty v rozmezí 10—15 °C. Jakmile se vyvinou poupata, doporučuje se nepřenášet
rostliny již na nové stanoviště, protože poupata i květy pak rády opadávají. Hydroponické
pěstování je vhodné. Ibišek pěstujeme buď jako volně rostoucí keř, nebo ho tvarujeme
s různě vysokým kmínkem. Během léta můžeme rostliny umístit na balkóně, v lodžii nebo
na zahradě.

Fittonia verschaffeltii (Lem.) Coem.

Patří do čeledi Acanthaceae. Pochází z Jižní Ameriky.Známe jen dva
druhy. Jako hrnková rostlina se pěstuje někdy i druh Fittonia gigantea Lind. Jsou to nízké,
přízemní byliny s plstnatými stonky. Listy jsou eliptičného až vejčitého tvaru, tmavě
zelené, červeně síťované nebo u variety argyroneura mají stříbřitě bílou síťovinu. Rostliny
v průběhu roku hojně kvetou, květy ale nejsou pro dekoraci nijak významné.
Rostliny se v interiéru pěstuji hlavně pro velice pěkně zbarvené listy a zajímavý
habitus. V bytě musíme umístit rostliny na chráněném místě před sluncem. V zimě chtějí
vyšší teploty, nejméně 16 °C. Daří se jim i v místnosti s ústředním topením. Fittonia je
zvlášť vhodná pro pěstování ve skleněných koulích, demižonech a vitrínách. Rostliny
se musí přesazovat každý rok, někdy i dvakrát. Při přesazování se mohou upravit řezem
Jako zemina se používá směs listovky, pařeništní země, rašeliny a písku v poměru 2:2:1:1
Optimální půdní reakce je 5,3—6,5 pH. Rostliny každých 14 dnů přihnojujeme některým
plným hnojivem.
Rozmnožuje se řízky během celého roku. Řízky při teplotě 20 °C rychle kořeni a brzy
z nich vyrostou pěkné rostliny. Po zasazeni do květináče je musíme několikrát zaštípnout,
aby se dobře rozvětvily.

FÍKOVNÍK

Ficus p u m i I a L.
Patří do čeledi Moraceae. Pochází z východní Asie, především z Číny a Japonska. Někdy
může být též pod pojmem Ficus repens, Ficus stipulata nebo Ficus scandens. Je to popínavá
liána, která má přísavné kořínky, kterými se lehce přichycuje na stěnách a zdech. Plody jsou
hruškovitého tvaru, hnědě fialové, ochmýřené, asi 5 cm dlouhé. Větve které plodí, mají tuhé,
mnohem delší listy, než neplodné větvičky. Kdysi se využíval v zimních zahradách k popnuti
stěn. Listy mají srdčitý tvar, asi 2,5 cm dlouhé a 1,5 cm široké. Starší rostliny
u nás někdy vytvářejí drobné plody, které vyrůstají v úžlabí listů.
V interiéru se pěstují především jako šplhavé rostliny. V létě můžeme rostliny pěstovat
i v chladnějších místnostech než ostatní fikusy. Nemůžeme je zanechat na místě, kde celý den
hodně svítí slunce, ale mají rádi světlá místa. V zimě dobře přezimují v chladnějších místnostech
s teplotou 8—12 °C. V bytech s ústředním topením se moc nedaří. Každý rok je přesazujeme.
Jako zemina se užívá směs dobrého kompostu, rašeliny a písku v poměru
1 2:1. Během léta vydatně zalíváme. V zimě úměrná k teplotě. Kořenový bal nesmí nikdy
přeschnout, ale také nesmí být delší čas mokrý. Rostliny hnojíme od března do
září každý týden roztokem některého plného hnojiva v koncentraci 0,2 %.
Rozmnožuje se lehce řízkováním po celý rok. Hydroponické pěstování je vhodné.

TYGŘÍ TLAMIČKA,FÍKOVNÍK

F a u c a r i a t i g r i n a (Haw.) Schwant.
Patří do čeledi Aizoaceae. Původem je z jižní Afriky. Ve světě je dnes známých asi 30 druhů.
Je to sukulentni rostlina velmi zajímavého vzhledu. Vytváří přízemní růžici dužnatých
a hranatých listů. Listy jsou silně dužnaté, zelené, odstálé. Jejich tvar spolu s okrajovými
chrupavkami připomíná tlamu tygra nebo krokodýla. Od toho vzniklo jméno rostliny.
Květy jsou velké, zlatožluté barvy. Otvírají se odpoledne a zavírají k večeru. Hlavní
období kvetení je od září do listopadu.
V létě stavíme rostliny na světlo blízko okna nebo do skříňového skleničku s dalšími
kaktusy a sukulenty. Faucaria je také vhodná k osázení skleněných koulí a vitrínek spolu
s jinými sukulentními rostlinami, které mají stejné nároky na prostředí a ošetřování.
Musíme je chránit před poledním sluncem. V zimě umisťujeme rostliny v chladném
pokoji při teplotách 10—12 °C. Musíme však v tomto období dopřát rostlinám co nejvíce
světla. Rostliny přesazujeme každý rok na jaře do směsi pařeništni zeminy, listovky a písku
v poměru 1:1:2. Zálivka je jako u všech kaktusů a sukulentů mírná. Od konce října do jara
omezená.
Rozmnožuje se listovými řízky nebo semenem. Listy odlomíme, necháme je několik
hodin zaschnout a pak je pícháme do směsi rašeliny s pískem, kde rychle zakoření.

F i c u s b e n j a m i n a L.
Patří do čeledi Moraceae. Původem je z tropické Asie, hlavně z Indie. Ve své vlasti
dorůstá ve vysoké stromy se širokou korunou. Ficus benjamina má několik barevných
forem. Velmi oblíbená je například pestrobarevná forma Hawai. Roste pomaleji než
původní druh a má vyšší nároky na teplo. Pokud ho pěstujeme v pokoji, kde je málo
světla, listy brzy ztratí svou pestrost a vybarvení. Rostliny v bytových podmínkách
dorůstají i do výšky několika metrů. Listy jsou kožovité 5—6 cm dlouhé a 2 cm široké.
Proti ostatním druhům snášejí i nižší teploty, zvláště starší velké rostliny. V zimě by se
teplota měla pohybovat v rozmezí 16—18 °C. Ale snášejí dobře i vysoké teploty ústředního
topení a naopak snese i větší výkyvy teplot, nižší teploty i některé menší odchylky
v ošetřování. Tuto vlastnost můžeme dobře využít při dekoraci veřejných místností,
restaurací a jídelen, kde je velké kolísání teplot. Mladé rostliny se přesazují každoročně,
starší jednou za dva až tři roky do směsi kompostu, pařeništni zeminy, rašeliny a písku.
Zalévání třeba přizpůsobit úměrně k teplotám. Za nižších teplot nesmí být zemina trvale
přemokřena. Během léta přihnojujeme rostliny pravidelně každých 14 dní některým
plným hnojivem.
Rozmnožuje se řízky. Hydroponické pěstování je vhodné. Zpravidla se pěstují 2—3 rostliny
v jednom květináči. Požadovaný tvar se nechá upravit řezem. Velmi oblíbené jsou
rostliny s 80—120 cm vysokým kminkem.
108
109
FÍKOVNÍK KAUČUKOVÝ
Ficus e I a st i c a Roxb.
Patří do čeledi Moraceae. Původem je z Malajska a východní Indie. Ve své domovině
dorůstá ve statné stromy o výšce až 30 m s typickými deskovitými kořeny. Vedle pravého
kaučukovníku (Hovea brasiliensis) patřil mezi nejdůležitější rostliny, ze kterých se těžil
kaučuk. Ficus elastica se pěstuje v různých barevných formách. Nejrozšířenější jsou např
F. elastica aureomarginata, který má listy žlutě mramorované, Ficus decora, který má
listy širší a tmavší než původní druh, Ficus elastica decora schrijveriana má listy pestré
v řadě zelených a žlutých odstínů a další. Rostliny i v bytových podmínkách dorůstají
velkých rozměrů. Můžeme je tvarovat i silným řezem. Listy jsou buď zelené, nebo
barevné panašované, kožovité, lesklé. Mladé listy jsou uzavřeny v růžové pochvě.
Rostliny se pěstují v interiéru především pro neobyčejně dekorativní charakter.
Vyžadují dostatek světla a během zimy stálou teplotu minimálně 16—18 °C. Rostou
dobře i v místnostech s ústředním topením. Musíme jim však zajistit vyšší vzdušnou
vlhkost. Během léta vydatně zaléváme a každých 14 dnů přihnojujeme tekutým hnojivem.
V zimě zálivku přizpůsobíme teplotě místnosti. Přílišná zálivka za nižších teplot vede
k černání a opadávání listů. Během léta prospívá rostlinám občasné rosení a mytí listů.
Nesnášejí průvan. F.elastica přesazujeme v prvních letech každoročně, později za
2 až 3 roky do humózní zeminy s přídavkem rašeliny a písku.
Rozmnožuje se vrcholovými a osními řízky. Hydroponické pěstování je vhodné.
Vysoké fikusy nebo větve bez listů můžeme bez obavy silně seříznout, tak, jak potřebujeme.
Velmi brzy znovu obrazí.

CYKAS

Cycas r e v o I u t a Thunb.
Patří mezi nahosemenné rostliny, do čeledi Cycadaceae. Původem je z Asie a Austrálie.
Ve světě je dnes známých asi 8 druhů. V dřívějších letech byly cykasy neobyčejně
oblíbené a pěstované rostliny. Rostliny dorůstají až do 3m výšky. Listy jsou pevné,
jednoduše zpeřené, podobné některým listům palem a 2 m dlouhé. Květy jsou dvoudomé
a mají tvar šištic. I v našich podmínkách ve skleníku někdy vytváří klíčivá semena.
Rostliny umisťujeme na světlých místech, ve velkých místnostech, nebo vytápěných
chodbách. Je vhodná pro velké sály, kanceláře a provozní haly. V zimě snáší i nižší
teploty, asi 10—12 °C za omezení zálivky. Dobře však roste i při vyšších teplotách bytů
s ústředním topením. Přesazuje se vždy po několika letech do směsi rašeliny, listovky,
pařeništní země a písku, v poměru 1:2:2:1. Zálivka během celého roku je opatrná, tak,
aby kořenový bal nebyl přemokřen. Rostliny během celého roku přihnojujeme jednou
týdně roztokem některého plného hnojiva v koncentraci 0,1 %.
Rozmnožuje se dováženým semenem. Semena jsou 3—4 cm velká. Semeno se vysévá
do směsi zeminy, ve které převládá vláknitá rašelina a výsevy musíme umístit ve vysoké
teplotě 30—35 °C. Semena si udržují velmi krátkou dobu klíčivosti, proto se musí po sklizni
nebo po nákupu ihned vyset. Semena klíčí velmi pomalu a i za optimálních tepelných
a vlhkostních podmínek to trvá několik měsíců, než vyklíčí. Cycas se také nechá množit
z pupenů, které někdy vyrůstají na kmenech hlavně starších rostlin. Pupen se ostrým
nožem odřízne od kmene, rána se zasype dřevěným uhlím a nechá se zakořenit v teple
ve směsi písku a rašeliny.

Tyto látky jsou chemicky inaktivní.

Tím
je prakticky zabezpečena velmi důležitá
hygiena prostředí pro zdárné pěstování
květin. Většina známých chorob nebo
škůdců napadajících pokojové květiny využívá
půdy buď jako faktoru umožňujícího
jejich vývoj, nebo těží z časem se zhoršujících
fyzikálních vlastností zemin, jež přímo
negativné ovlivňují zdravotní stav rostlin.
Ty jsou pak mnohem náchylnější k druhotnému
napadení chorobami nebo škůdci.
Ukázka odebíráni listových řízků saintpaulií.
Vyhledáme zdravou rostlinu a dobře vyzrálý
list
List vytrhneme z rostliny
Řízek upravíme ostrým nožem

Vzešlé semenáčky

brzy po vzejití přepichujeme
buď jednotlivé do malých kvétináčků,
nebo opět do misky na vzdálenost
cca 2—3 cm krát 3 cm.
Misky s rostlinkami musíme umístit na
světle a dostatečné je vzduchovat.
Semenem můžeme s úspěchem množit
tyto hrnkové rostliny: Ageratum mexicanum,
Ardisia crenata, Asparagus, Aucuba,
Begonia semperflorens, Calceolaria hybrida,
Calceolaria integrifolia, Capsicum annum,
Celosia, citrusy — všechny druhy,
Coleus hybridus, Cyclamen persicum, Dizygoteca
elegantisima (z dovezeného semene),
Eucalyptus, Chamaedora excelsa,
Impatiens, palmy všechny druhy, Pelargonium
zonale (především F-1 hybridy), Petunia
hybrida, Primula (všechny druhy pěstované
v bytech), Ricinus, Solanum capsicastrum,
Streptocarpus hybridus.

Generativni rozmnožováni

— semenem
Řada květin uvedených v této knize se dá
dobře množit semenem, a to i v bytových
podmínkách. Generativni způsob rozmnožováni
má řadu výhod Rostliny pěstované
ze semene jsou obvykle odolnější a přizpůsobivější
k podmínkám bytového prostředí.
Ze semene získáme ihned větší
množství jedinců. Nejvhodnější doba pro
vysev většiny druhů květin je jaro. Pro
vysev se dnes užívají hlavně misky z plastické
hmoty. Mají tu výhodu, že se s nimi
lehce manipuluje a nechají se dobře čistit
a dezinfikovat. Pro malá množství výsevů
stačí malé květináče Na dno každé výsevné
nádoby musíme dát drenáž nejlépe z malých
kamínků, na kterou dáme zeminu.
Jako substrát se používá nejčastéji směs
listovky s piskem, nebo rašeliny s pískem
Úplně na povrch prosejeme tento substrát
na drobném sítě a naplníme jim misku
asi 0,5—1 cm na povrchu Do této vrstvy
pak vyséváme semena Semena sejeme
řídce, aby se mladé rostliny mohly dobře
vyvíjet. Po vzejití zasypáváme výsevy opět
vrstvou jemného substrátu, a to tak velkou,
jako je přibližně objem semene. Výsevy
musíme pravidelně postřikovat, aby povrch
nezaschl.

V prodeji je tekuté hnojivo OBM — výživa,
což je zkratka názvu: organó-biologicko-
minerálni výživa rostlin. Podle informací
získaných u výrobce je toto hnojivo směsí
rozložené přírodní rohoviny, minerálních
solí, stopových prvků, výluhu kompostu
a částí nerozložené rohoviny jako sedliny.
U všech hnojiv je nutno pečlivě dbát
na dodrženi nejvyšší přípustné koncentrace
Méně je vždy užitečnější Příliš silná
dávka může květinu takřka okamžitě zničit
tím, že hnojivo spálí kořeny. Dodržujeme
proto vždy nejvýše přípustná množství uvedená
na obalu hnojiv. Pokud budete používat
ledku nebo superfosfátu, dávkujte 0,5
až 1,0 gramu na litr vody a hnojeni opakujte
nejvýše jednou za týden Největší nebezpéčí
je tedy hnojit v nesprávnou dobu,
vyššími dávkami, než je předepsáno a jednostranné,
tedy jen ledkem, draselnou soli
nebo superfosfátem. Ideální by bylo střídat
kravinec s některým plným hnojivem.

Dřevěné uhlí

Dřevěné uhlí se přidává do některých speciálních
směsí, např. pro orchideje, bromelie,
anthuria, kaktusy a další Svým povrchem
dobře váže vodu, reguluje vlhkost
a zabraňuje šíření choroboplodných zárodků
Perlit
Je to velmi lehká pórovitá hmota používaná
ve stavebnictví. Při pěstování rostlin se
přidává do směsí zemin jako kypřící přípravek.
Používá se také při zakořeňování
rostlin

Listovka

Základní zemina pro většinu druhů květin.
Získává se kompostováním spadaného listi,
Patří mezi lehké zeminy. Nejlepší kvalitu
má listovka z bukového listí. Používá se
v různém stupni zralosti. Pro výsevy se
používá naprosto vyzrálá. Obsah humusu
je také závislý na její zralosti. Mladá obsahuje
zpravidla 50—60 % humusu, vyzrálá
listovka 20—40 %. Její reakce se pohybuje
v rozmezí 5,2 — 6,7 pH
Rašelina
Tato zemina se dá dnes běžně koupit ve
speciálních obchodech v různém baleni
Je nepostradatelnou součásti takřka všech
typů substrátů pro hrnkové květiny Podle
původu známe rašeliny vrchovištní, slatinné
i přechodné Rašelina dobré kvality a struktury
má mít 75—85 % organické hmoty
a reakci 3,5—4,5 pH.

PŘESAZOVÁNÍ

Důležitým a potřebným opatřením v životě
květin je přesazování. Přesazujeme je, když
je zemina v květináči vyčerpaná. Přesazujeme,
když z květináče lezou kořeny. Přesazujeme
také, když je zemina v květináči
zkažená, např. při delším přemokření apod.,
a to hned, jak to zjistíme, bez ohledu na
roční dobu.
Květinu určenou k přesazení nejdříve
mírně zalijeme, aby se při vyjímáni z květináče
nerozsypal kořenový bal. Pak ji uchopíme
pravou rukou tak, aby krček rostliny
nad květináčem procházel mezi vašimi prsty.
Květináč opatrně obrátíme dnem vzhůru
a lehce klepneme hranou stěny květináče
o okraj stolu. Tím se uvolnil kořenový bal
od stěn květináče a snadno se vyjme.
U velkých květin je lépe starou nádobu
nebo kbelík po částech opatrné rozbit a
tak kořenový bal uvolnit. Kdybychom totiž
velkou palmu, filodendron nebo jinou květinu
položili a snažili se vyjmout ji jiným
způsobem, bal by se porušil a květina by
tím utrpěla.