Má koka léčivé účinky?

V některých oblastech pěstování, např. v Bolívii, se koka legálně prodává porcovaná ve varných sáčcích. Tento čaj má mírně stimulační účinky, bez vedlejších intoxikačních projevů kokainu. Zmenšuje bolesti hlavy i žaludku, zvyšuje fyzické a duševní síly člověka, s medem slouží k uklidnění žaludku apod. Také některé formy diabetu se léčí kokou. V posledním období se zde objevuje řada dalších výrobků, např. zubní pasty, krémy a nápoje, které obsahují výtažky z listů koky.

Způsoby užití.

Je třeba rozlišovat tradiční žvýkání listů koky a vlastní kokainizmus, tj. zhoubnou formu toxikomanie. Žvýkači, tzv. coqueros , tvoří početnou skupinu asi 10 milionů lidí, převážně latinskoamerických domorodců. Mírné požívání kokainu ve formě žvýkání povzbuzuje tělesnou sílu a odstraňuje pocit hladu a žízně. Kokové listy se totiž v tomto případě žvýkají spolu s páleným vápnem či alkalickým rostlinným popelem, čímž se kokain zmýdelní a nepůsobí tak agresivně. Vlastní kokain je však velmi nebezpečná droga, která se užívá buď v čisté formě nebo ve směsích. Nejrozšířenějším způsobem je šňupání, ale intravenózní aplikace účinky kokainu znásobuje i urychluje. Často se kombinuje s heroinem, v poslední době je například velmi módní kouření kokainu ve formě tzv. freebase.

jaké jsou obsahové látky a jejich účinek?

Jde o tropanové alkaloidy, kde je dominantním a také nejznámějším alkaloidem kokain. Jeho obsah činí zpravidla 90 procent z celkového množství 0,2 až 0,8 procenta bází tohoto typu. Pro praktické využití bývá kokain chemicky upraven na chlorid kokainia. Při prvním požití kokainu se neobjevují příjemné prožitky, ale naopak pocity srdeční slabosti, třes rukou, rozšíření zornic, bledost a mrazení. Teprve opakované požívání kokainu vede k vyvolání stavu euforie, projevující se pocitem blaženosti a spokojenosti. Kokainista je veselý, s příjemnými halucinacemi, ale také družný, což se projevuje snahou sdružovat se do kroužků. S oblibou svádějí k této toxikomanii i jiné osoby. Chronická otrava kokainem se projevuje psychózou s halucinacemi, tělesně kokainista hubne a chátrá. Při těžké otravě často umírá v důsledku ochrnutí dýchacího centra.

Kokainovník pravý pochází pravděpodobně z vlhkých pralesů na východních svazích bolívijských a peruánských And. I když největším producentem kokových listů je Jižní Amerika(Kolumbie, Peru, Bolívie a severozápadní Brazílie), pěstuje se omezeně i na Jávě, Srí Lance a v Austrálii. Pokusně se jako jednoletá kultura ověřovala dokonce i na černomořském pobřeží Kavkazu.

Kokové plantáže. Plantáže koky, tzv. cocales, se nejčastěji zakládají na lesních mýtinách. Mladá rostliny vypěstované ze semen nebo řízků ve školkách, se přesazují do plantáží po dosažení výšky 30 až 50 cm. Při pečlivém ošetřování dávají již za 1,5 roku sklizeň prvních listů. Ve stáří tří let se trhají třikrát až čtyřikrát ročně, životnost plantáže je asi 20 let. Natrhané listy se opatrně suší, neboť nesmí přeschnout, ani zčernat. Správně usušená droga má vůni podobnou naší komonici a dává zelený odvar mdlé, trávovité chuti.

Botanická charakteristika a rozšíření.

Erythroxylum coca, kokainovník pravý či koka, patří do stejnojmenné čeledi. Je to keř nebo malý strom s prutovitými větvemi krytými červenohnědou borkou (odtud i staré české jméno “rudodřev”). Má podlouhlé až obkopinatě podlouhlé kožovité listy s charakteristickou žilnatinou. Drobné bělavé květy vyrůstají v chudokvětých svazečcích. Plod je podlouhle vejcovitá, asi 1 centimetr dlouhá jednosemenná peckovice, v době zralosti červená. Nažloutlé až světle hnědé vřetenovité semeno má velký endosperm.

Koka

Z historie. Byli to především Inkové, kteří uctívali koku jako posvátnou rostlinu a věřili, že je sídlem Mamy Cocy, svůdné ženy, která jim může přinést požehnání. Koka pro ně byla darem bohů, který jim dodával sílu, utišoval hlad a pomáhal zapomenout na všechna strádání. Stav vyvolaný kokou sloužil podle nich ke spojení s duchy. Když Španělé dobyli oblast dnešního Peru a Bolívie, byli překvapeni stimulačními účinky koky. Dávali ji Indiánům, kteří byli nuceni velmi těžce pracovat. Koka totiž potlačovala chuť k jídlu a otupovala jejich smysly.