VOSKOVKA

Hoya carnosa (L.) R. Br.
Patří do čeledi Asclepiadaceae. Původem je z Činy a Austrálie. Ve světě je dnes známých
asi 200 druhů. Listy jsou tuhé, voskově zelené. Květy jsou sestaveny v okolíku. Mají bílou
barvu s červeným středem. Silně voní a vylučují sladkou šťávu. Odkvetlé stonky nesmíme
odřezávat, protože rostlina na nich vytváří stále další květy.
Rostliny se pěstují buď volné, nebo vyvázané na opory, nejčastěji na drátě stočeném
do kruhu. Rostliny umisťujeme v místnosti na světle, nejlépe na plném slunci. Rostlinou
na stanovišti nesmíme otáčet. Listy se staví vždy celou svou plochou proti slunci a vytváří
tak jednostrannou rostlinu. Hoya kvete teprve jako starší rostlina, proto s ní musíme mít
trpělivost. V zimě jí stačí teploty 10—12 °C. Ale snáší stejně dobře i vysoké teploty
a místnosti s ústředním topením. Rostliny se přesazují vždy až za několik let. Jako zemina
se používá směs pařeništní zeminy, rašelíny a písku v poměru 3:2:1. Od března do října
přihnojujeme rostliny jedenkrát týdně některým plným hnojivem v zálivce. Zálivka v létě
hojná, v zimě úměrná teplotě místnosti. Rostlinám prospívá i časté rosení a umývání listů.
Rozmnožuje se osními řízky s párem listů. Hydroponické pěstování je vhodné. Jako
hrnkové rostliny se pěstují ještě druhy Hoya betla Hook, Hoya imperialis Lindt a další.

AMARYLIS, ZORNICE

Hippeastrum x hybridům
Patří do čeledi Amaryllidaceae. Původem je z Jižní Ameriky. Ve světě je dnes známých
asi 75 druhů. Jako hrnkové rostliny se pěstuje celá řada kultivarů, lišících se barvou a velikostí
květů. Rostliny v bytových podmínkách dorůstají do výšky 20—60 cm. Květy jsou
velké, sestaveny v okolíku, různé barvy od bílé do zářivé červené. Hlavní období kvetení
je od ledna do dubna.
V době růstu umisťujeme rostliny na světlém místě u okna. Po odkvětu uřízneme stvol
a rostlinu intenzívně pěstujeme až do září, aby bohatě olistila. Pak postupně omezujeme
zálivku, aby cibule zatáhla. Po zatažení přezimujeme cibule v květináčích v bezmrazé
místnosti nebo ve sklepě bez zálivky. V lednu cibule očistíme, zasadíme do čerstvé zeminy
a přeneseme do tepla a na světlo, aby vykvetly. .
Rozmnožuje se semenem a postranními cibulkami. Kulturu v bytě začínáme zpravidla
tak, že si v zimních měsících koupíme v semenářství cibuli. Tuto zasadíme do květináče,
který má být asi o 2—3 cm větší, než cibule. Jako zeminu používáme směs vyzrálého
kompostu, rašeliny a písku v poměru 3:1:1. Cibuli sázíme tak, aby jedna třetina byla nad
povrchem květináče. Květináče s vysazenými cibulkami umístíme na světle v teplé
místnosti a zaléváme tak, aby kořenový bal nikdy nevyschl. Asi za tři týdny po výsadbě
začneme rostliny přihnojovat roztokem některého plného hnojiva v koncentraci 0,1 %
Přihnojujeme i po odkvětu, až do doby, kdy začneme s omezením zálivky, při přípravě
cibule do klidového stadia.

IBIŠEK - ČÍNSKÁ RŮŽE

H i b i s c u s rosa — s i n e n s i s L.
Patří do čeledi Malvaceae.Pochází z Indie, Číny a Afriky. Známe
asi 200 druhů. Listy má protáhlé, oválné, špičaté, zubaté a jsou lesklé a zelené. Květy má veliké
a mají různý tvar a barvu. Květy mohou mít různé barvy, od čisté bílé přes žlutou
a růžovou až po tmavě červenou. Jeden květ může mít i více barev např. „Cooperi", která má
květy bílé se zelenou a červenou kresbou. Kvete v červnu až do října.
Květy rychle odkvetou, ale pořád se objevují nová poupata.
Nejradši má světlou a vzdušnou místnost. Nejlepší podmínky na přezimování jsou v chladnějším prostředí
při teplotě 10—12 °C, ale snese i vyšší teploty. Rostliny se přesazují každoročně do pařeništní
zeminy s přídavkem rašeliny a pisku. Při přesazování rostliny seřízneme. Zálivka je
v létě vydatná, v zimě podle výše teploty omezená. Rostliny od března do září hnojíme
každý týden roztokem některého plného hnojiva.
Rozmnožuje se řizkováním, nejlépe na jaře. Přes zimu vyžaduje klid, omezení zálivky
a teploty v rozmezí 10—15 °C. Jakmile se vyvinou poupata, doporučuje se nepřenášet
rostliny již na nové stanoviště, protože poupata i květy pak rády opadávají. Hydroponické
pěstování je vhodné. Ibišek pěstujeme buď jako volně rostoucí keř, nebo ho tvarujeme
s různě vysokým kmínkem. Během léta můžeme rostliny umístit na balkóně, v lodžii nebo
na zahradě.

ČEMEŘICE

Heleborus n i g e r L.
Zařazuje se do čeledi Ranunculaceae. Pochází z Jugoslávie a jižní Evropy. Známe
asi 24 druhů. Jako hrnkové rostliny se často pěstují četní kříženci, vyšlechtění
hlavně pro kvetení v období vánoc. Rostliny v květináčích dorůstají do výšky 15—20 cm.
Listy má kožovité, tmavě zelené. Květy má při rozkvětu bílé, poté světle fialové
se žlutým okrajem.
Rostliny se u nás pěstují především jako stálezelené trvalky, které kvetou již v prvních
měsících roku. Jako hrnkové rostliny se přirychlují především pro kvetení na vánoce.
Pěstitelská technika je taková, že počátkem listopadu se květuschopné rostliny, které
byly pěstovány ve volné půdě nahrnkují a květináče umístíme do pařeniště, skleníku nebo
do místnosti na tmavé místo, kde je teplota 4—7 °C. Tato teplota se udržuje cca dva týdny,
a pak rostliny přendáme na světlo, kde při pokojové teplotě vykvétaji. Po odkvětu se
udržují v bytě v chladné místnosti tak dlouho, dokud nerozmrzne na zahradě půda. Pak
se vysadí do záhonů nebo do alpína.
Rozmnožuje se dělením nebo semenem. Semenáčky pěstujeme venku na záhonech
nebo v pařeništích, kvetou zpravidla třetí rok po výsevu. Čemeřice není výslovné pokojová
květina, ale její pěstování i rychleni je tak jednoduché, že nám může zpříjemnit svou
krásou bytový interiér v době, kdy je jiných kvetoucích rostlin nedostatek.

BŘEČŤAN

H e d e r a h e lix L.
Patří do čeledi Araliaceae. Pochází z Evropy a Asie. Břečťanu známe 7 druhů.
Hrnkové rostliny se pěstují ještě Hedera colchica a Hedera canariensis. Listy má
zelené různých odstínů, nebo žlutě a bíle panašované. Dnes se v zahradnictví pěstuje
řada variet s barevnými listy, jako např. Glacier — listy má světle zelené, s úzkým bílým
okrajem a stříbřitě šedým povlakem, Gloire de Morengo — základní barva je zelená
a na ní jsou nepravidelné bílé skvrny a další.
Rostliny se v interiéru pěstují buď převislé v květináčích a miskách, nebo se vyvažují
k různým oporám. Barevné formy rostlin se nejlépe vybarvuji na plném světle. Zelené
formy snesou i polostín. Barevné formy nejlépe přezimují při teplotách 16—18 °C
a přiměřené vzdušné vlhkosti. Původnímu druhu a zeleným varietám stačí teplota 5—12 °C.
Rostliny se přesazují každoročně do kompostní zeminy a písku v poměru 4:1. Zaléváme
pokud možno měkkou vodou. Původní zelené formy vyžadují přes zimu klid, omezenou
zálivku.
Rozmnožuje se řízky během celého roku. Hydroponické pěstování doporučujeme. Pěstování
břečťanu v panelových domech je problematické v zimě, kdy vysoké teploty a suchý
vzduch většina hrnkových kříženců špatně snáší. Musí se jim najít místo v bytě, např.
v ložnici, kde je přece jenom nižší teplota. Pro místnosti, kde jim můžeme zajistit v zimě
nižší teploty a vyšší vlhkost je to vděčná a všestranně využitelná rostlina.